Ottův slovník naučný/Alumnát

Údaje o textu
Titulek: Alumnát
Autor: František Krásl
Zdroj: Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 26—28. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Alumnát

Alumnát jest ústav pro vychovávání jinochů k stavu duchovnímu; jinak sluje též seminář (seminarium) a chovanci jeho alumni. Jméno a. vzniklo odtud, že biskup byl povinen na útraty metropol. chrámu chovance živiti a zbožně vychovávati (alere ac religiose educare). Aby metrop. chrám nebyl stižen příliš, propůjčil sněm tridentský biskupům právo požadovati alumnaticum (v. t.) — Zakladatelem a-ů jest sv. Augustin, jenž první uznal potřebu pravidelného odchovávání a vzdělávání klerikův. Proto přiměl kněžstvo své ke společnému životu s biskupem a s tím spojil vychovávání kleriků. Nikoho nevysvětil, nebyl-li pod jeho dozorem vyučován a k stavu duchovnímu vychován. K témuž směřovali papežové Lev Vel. a Agapet v Římě; onen nařídil biskupům, aby jen toho světili, kdo od malička k stavu duchovnímu se připravoval, tento pak zařídil v Římě podobný ústav, jako sv. Augustin v Africe. Synoda toledská r. 531 poručila, aby dítkám, jež rodiče oddali na službu církevní (pueri oblati), dostávalo se postřižin (tonsury) a náležitého odchování v některém duchovním domě na blízku biskupa; v 18. roce věku svého směli jinochové činiti slib čistoty, a dvacetiletí přijati vysvěcení na podjáhny. Druhým zakladatelem a-ů jest Chrodegang, bisk. metský (ok. r. 760), který hlavně toho dbal, aby klerikové více po mnišsku či asketicky byli vychováváni. Také Karel Vel. zakládal pro kleriky školy vyšší, a biskupové za příkladem císařovým hleděli zařizovati podobné školy ve svých sídlech svěřujíce vyučování klerikův učeným kněžím, jejichž představený se nazýval magister anebo scholasticus. — Počínajíc stoletím XIII. veškeré vyučování a vychovávání zakládáním universit změněno na dobro. Vysoké učení mělo ve kleriky dobré i zhoubné působení. Nabývaliť ovšem znamenitějších vědomostí než v biskupských a klášterních školách; mravy však svobodným a mnohdy nevázaným životem na universitách počaly bráti porušení. Proti tomu zřizovány v universitních městech kolleje, v nichž klerikové pod dozorem regenta pospolně žili, studovali a pobožnosti konali. Z kollejí duchovních vznikly kolleje pro studující světské, a ty při některých universitách, jako při oxfordské, udržely se až na naše doby. Papežové usilovali sice seč byli, aby nezanikly kathedrální a klášterní školy; ale přes to ústavy tyto klesaly hlouběji a hlouběji. Když pak protestantská knížata v Německu university vyhlásili za své, bylo církvi postarati se o řádné vychování kleru. Za tou příčinou církevní sněm tridentský nařídil: buďte při všech kath. chrámech zřízeny ústavy po chlapce, při jejichž výběru budiž chudým dána přednost před bohatými; ti mějtež věku aspoň 12 let, i dostaniž se jim hned postřižin a duchovního šatu. Buďtež vyučováni v mluvnici, počtech, zpěvu, v písmě sv., církevních, knihách, v homiliích sv. Otců, v církevních výkonech a obřadech atd. Biskupům na výlohy povoleno alumnaticum; veliká diécése měla miti a-ů několik, kdežto několik diécésí malých mohlo míti jeden společný a. Chlapecké tyto a-y opouštěl chovanec teprve jako novosvěcenec.

V Praze zřízen byl r. 1560 a. (konvikt) pro 22 chovance při jesuitském kostele sv. Bartoloměje, jejž Urban VIII. podřídil římské propagandě. Mimo to byl v Praze a. sv. Václava, jejž založil Jan starší z Lobkovic r. 1580 a jehož řízení svěřil též jesuitům. Arcibiskup pražský Arnošt Harrach uznávaje, že dva tyto a-y nedostačují celým Čechám, měl o to péči, aby zařídil a. větší, a k tomu účelu koupiv »králův dvůr« od paní Polyxeny z Lobkovic zřídil zde i štědře nadal a. a vyučování svěřil františkánům z Irska, kteří r. 1636 počali v něm učiti theologii a filosofii. Při ústavě tom zařídil také knihovnu a knihtiskárnu, a na pap. Urbanovi VIII. vymohl pro svůj a. rozličná práva, tak že alumnové jeho i na vysokém učení mohli vyučovati, a že hodnosti akademické (bakalaureát, licenciát a doktorát) udělené pražským a-em musily býti uznány od universit. Tím se stal a. pražský ústavem veřejným. V »králově dvoře« zůstal seminář až do r. 1783, kdy císař Josef chtěje, aby vychovávání kleriků dostalo se do státní moci, zrušil všechny a-y diécésanní a založil cís. generálni a-y čili semináře. Byly hlavně čtyři, a to ve Vídni, Pešti, Pavii a Levně; filiální pak a-y byly v Praze, Olomouci, Štyrsk. Hradci, Inšpruku a Lucemburku. Na jejich vydržování odkázány statky některých a-ů diécésanních a zrušených klášterů. V Praze pro gen. seminář ustanovena kollej klementinská, kterou Josef II. jesuitům odňal, a kralodvorský diécésanní a. proměněn v kasárny. Brzy po smrti Josefa II. zrušeny byly generální a-y a cís. dekretem ze dne 4. čce 1790 biskupům navráceny. Za to byly působením »illuminátů« zavedeny v Bavořích, a to r. 1806 v Landshutě, kde však též jen do r. 1816 trvaly. R. 1825 hollandská vláda také v Belgii zřídila podobný ústav a to v Levně, avšak i tam potrval jen do r. 1830. — Brzy po založení biskupství litoměřického a kralohradeckého kard. Harrachem zřízeny v řečených městech a-y. A. olomoucký založen byl brzy po sněmě tridentském, budějovský a brněnský se zřízením biskupských stolic za cís. Josefa II. Na Slovensku jsou a-ty v Báňské Bystřici a v Trnavě.

Zařízení a-ů jest v různých katolických zemích rozličné. Ve Francii kvetly a-y zejména za pomoci jesuitů, ale na dobro zničeny zrušením toho řádu a velikou revolucí, a po té jen znenáhla byly opět zřizovány. V Německu pro veliké nesnáze z reformace vzešlé studovali jinoši, kteří se stavu duchovnímu věnovati hodlali, na gymnasiu nebo lycei světském, po té na vysokém učení po tři nebo čtyři léta konali studia filosofická a theologická, až konečně vstoupili na rok nebo dvě léta do a-u biskupského. Tak jest zavedeno dosud ve všech zemích Prusku bezprostředně podřízených. V nejnovější době zřizují se chlapecké a-y nebo konvikty, aby připravovali se v nich hoši od nejútlejších let pod dozorem ke stavu kněžskému. Chlapecké ty konvikty mají všechny diécése české. Arcidiécése pražská v Příbrami a ve Stříbře; diécése litoměřická v Bohosudově, kralohradecká v Hradci Králové a budějovická v Budějovicích. Chovanci navštěvují veřejná gymnasia, bydlí společně a žijí pod duchovním dozorem. Když vystudovali gymnasium, vstupují do a-ů či seminářů. Při biskupských a-ech, jako v Litoměřicích, Budějovicích, Králové Hradci, Olomouci a Brně, též na mnohých jiných místech v Rakousku a Německu, kde není vysokého učení, vyučují se alumnové v semináři od professorů biskupem jmenovaných. Kdežto na theologických fakultách alumnové vyučují se více theoreticky, navádějí se v a-ech ku praktickým potřebám zejména duchovní správy. Alumnům jest společně se modliti, jisti, studovati a vycházeti; dále cvičiti se v homiletických přednáškách a v kázáních. V nejvyšším ročníku cvičí se v rubrikách a ve sloužení mše sv. a vůbec v konání sv. obřadů. Cvičí se též v církevním zpěvu a v některých a-ech přednáší se též o církevním umění. V Čechách alumni navštěvují též ústavy hluchoněmých. Dále jest předepsáno, aby se vyučovali v paedagogice a katechetice. Chodí ve stejném kroji, v taláru a opásáni jsouce cingulem. Nižších svěcení dostává se jim v nižších ročnících, tří pak vyšších teprve v ročníku čtvrtém. Ksl.