Ottův slovník naučný/Althusius

Ottův slovník naučný
Alt-Hummel	Althusius	Althütten

Údaje o textu
Titulek:	Althusius
Autor:	Josef Trakal
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 19. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Johannes Althusius

Althusius Johann, právní filosof něm., nar. r. 1557 v Diedenhausech, od r. 1586 učil právům v Herbornu a od roku 1604 byl syndikem v Emdenu. Zemřel roku 1638. Hlavní spis jeho jest Politica methodice digesta (Herborn 1603), kterým A. stal se jedním z hlavních předchůdců novověkého učení o právu přirozeném. Psán jest se stanoviska oněch spisovatelů protestantských XVI. a XVII. stol., kteří hájili vedle reformace práv národních proti absolutní moci vladařské (monarchomachové). Učení o nedělitelné a nezcizitelné suverenitě národní a tak zv. smlouvě společenské, kterou vzniká společnost státní, jest u A-a již úplně vyvinuto. Soubor autority státní zůstává stále při národě, i když tento další smlouvou (t. zv. poddanskou) na vladaře přenáší moc vladařskou, a vykonává se sborem plnomocníků (eforů) či zástupců národa proti vladaři. Vladař sám jest jen nejvyšší úředník (summus magistratus, minister alienae potestatis) jsa mimo to vázán právem božským, přirozeným a ústavním. Poruší-li pak smlouvu s národem učiněnou, stává se tyrannem, proti němuž přísluší jednotlivcům právo nutné obrany a národu právo sesazení, ano i odsouzení k smrti. Kromě uvedeného spisu napsal A.: Jurispr. Rom. libri duo (Basilej 1586); Tractatus tres de poenis, de rebus fungibilibus de jure retentionis (Kassel 1611) a Aphorismi univ. jur. civ. (Aschaffenburg 1630). Význam A-iův pro vývoj pozdější filosofie právní ocenil Gierke (Johannes Althusius und die Entwicklung der naturrechtlichen Staatstheorien (Vratisl. 1880), jenž z veliké podobnosti učení jeho s Rousseauovým „Contrat social“ soudí, že Rousseau přímo čerpal ze spisů A-ových. Tkl.