Ottův slovník naučný/Alopecia
Ottův slovník naučný | ||
Alopé | Alopecia | Alopecias |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Alopecia |
Autor: | Vítězslav Janovský |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 646–647. Dostupné online |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Alopecie |
Alopecia (z řec.). Jménem tím vyrozumíváme lysivost, vypadávání vlasů na vlasaté části hlavy nebo ve vousech. Název ten pochází již z doby starořímského lékařství, kde Celsus ve své knize „De medicina“ (kn. VI., kap. 4.) chorobný tento stav vlasů nazýval tímto jménem. Lysivost vyvinuje se četným vypadáváním vlasů z kterékoli příčiny chorobné, týkající se půdy vlasové, s kterou zároveň bývá spojeno nedostatečné dorůstání vlasů. I v pravidelných poměrech fysiologických vypadávají vlasy, když jistou dobu žijí, avšak zde dostavuje se opětně vyrůstání nových vlasů, které mezi tím v míšku vlasovém a v brdečce vlasové se byly vytvořily. Avšak při a-ii schází tento pravidelný dorost a proto dostavuje se lysina. Většina autorů rozděluje a-ii na přirozenou, kde jaksi již od narození vlasy na některém místě scházejí. nebo kde teprve velmi pozdě dostavuje se vzrůst vlasův, a na a-ii získanou (a. acquisita). Tato dostavuje se četněji a to buď stářím (a. senilis) anebo předčasným vypadáváním vlasů z jiných příčin chorobných (a. praematura, předčasná). — Co se týče lysivosti starců, jest to jakýsi pravidelný pochod, neboť u mužův a žen počíná vlasův ubývati většinou po roce 50., někdy již dříve a ve vyšším věku dostavuje se lysivost, kterou někdy předchází zešedivění vlasův a již vysvětlujeme si úbytem kůže na vlasaté části hlavy, v stáří se dostavujícím. Předčasná lysivost bývá dle Hebry rozdělována; tak rozeznáváme lysivost samovolně vzniklou, kde beze znatelných (aspoň nám) pochodů chorobných vlasy obyčejně v ohraničeném okrsku vypadávají (viz area Celsi; jest to lysivost dvorcová neb ohraničená). Jiná velká skupina této předčasné lysivosti jest lysivost příznaková, kde následkem onemocnění půdy vlasové nebo čivů vlasy vypadávají a již nedorůstají. Zde jest známa t. zv. a. neurotica. která poraněním neb onemocněním obvodních čivů vzniká na jistých místech. Do této skupiny čítají novější autoři také lysivost rodinnou, jež v některých rodinách skoro dědičně před časem se vyskytuje. Příznaková lysivost dostavuje se dále všude, kde zánětlivé pochody (neštovice, záněty kožní, růže a celá řada chronických neduhů kožních) na vlasaté části hlavy nebo ve vousech byla se umístila a kde následkem toho biologické podmínky kůže jsou tak změněny, neb i zjizvení částečně bylo nastoupilo, že postrádá kůže regeneratorních ústrojů pro vlasy. — Velmi často jest lysivost podmíněna t. zv. mazotokem (seborrhoea); jest to lysivost otrubovitá (a. furfuracea), kde dostavuje se značnější odměšování z míšků mazových, zároveň účinnější pochod regenerační v pokožce a tím pak nastává vypadávání vlasů. Jest to pochod, jemuž laik říká »přílišné tvoření šupin«. Příznak ten vždy předchází vypadávání vlasův a dlužno si ho včas všimnouti, nemají-li smutné následky lysivosti se dostaviti; toho třeba tím více, že včasným léčením chorobnému pochodu může býti učiněna přítrž. — Konečně a. syphilitica jest lysivost, která se vyvinuje, když přijičné výkvětky uložily se ve vlasaté části hlavy nebo mezi vousy. Jý.