Almužna (z řec. ἐλεημοσύνη), rus. milostynja, angl. alms, fr. aumône. V širším smysle zove se a-nou každé darování statků hmotných osobě nějaké za příčinou její chudoby. V tomto smysle vůbec každá chudinská podpora, tedy i veřejná (od obce, okresu, země poskytnutá), spadá pod ten pojem. V užším, obecněji užívaném smyslu vyrozumívá se a-nou z pravidla jen chudinská podpora poskytnutá dobrovolně ze soukromé dobročinnosti, nechť jsou ostatně pohnutky její jakékoliv: čiré milosrdenství, příkaz náboženský nebo ješitnost dárcova. Pokud jest skutkem milosrdenství a lásky k bližnímu, náleží poskytování a-ny k nejušlechtilejším zjevům života mravního a má též velikou úlohu v náboženských soustavách, především v křesťanské, avšak také již v židovské, a neschází ani v muhammedánské. Především pro svůj zvlášní ethický význam zůstala a. soukromá ve své oprávněnosti uznána i od těch, kteří se stanoviště určitých theorií národohospodářských jsou zásadními odpůrci chudinství veřejného. Tak zejména i Malthusův odpor proti chudinským podporám netýká se dobročinnosti soukromé. Avšak i v soustavě chudinství, které se především opírá o veřejnou organisaci podpor obcemi nebo jinými správními svazky poskytovaných, má a. soukromá své důležité místo. Lzeť přímo říci, že k dokonalé organisaci chudinství jest nezbytno, aby se veřejné podpory a soukromá dobročinnost navzájem doplňovaly. Nemůžeť veřejné chudinství, byť sebe lépe bylo zařízeno, proniknouti do individuálních poměrů jednotlivců tou měrou, aby všem zvláštnostem jednotlivých případů náležitě vyhovělo, což zůstane úkolem soukromé dobročinnosti, jejíž ruka i tam dosahuje, kam oko veřejné správy chudinské nevnikne a ruka její nedosáhne. Proto také opatření chudých bývá nejúspěšnější, kde vedle jisté míry péče veřejné a úzce ji doplňujíc rozvinuje se mnohostranně dobročinnost soukromá, jako na př. ve Francii a vůbec nezřídka ve velkých městech. (Srov. o tom článek Chudinství. S druhé strany nesluší přehlédnouti ani stinné stránky a-ny se stanoviště mravního, ani jistá její nebezpečí sociální. A. vůbec oslabuje sebedůvěru, energii a čest příjemcovu. Jest zajisté hluboce významno předpovědění koránu, že obdrží ti, kdo a-nu dávají, odměnu desateronásobnou, ale ti, kdo půjčku poskytují, osmnácteronásobnou. Půjčka dává sebedůvěru a sebevědomí, kdežto a. je podkopává. K tomu mravnímu nebezpečí druží se sociální nebezpečí a-žen poskytovaných nerozumně, t. j. bez ohledu na to, zdali a jakou měrou bylo obdarovanému podpory třeba. Spoléhání na a-nu svádí s dráhy práce na dráhu žebroty. Již hojné, ale celkem neracionální poskytování a-žen v křesťanském světě středověkém vykazuje tyto škodné následky. Příbuzným zjevem z naší doby jest žebráctví z řemesla a tuláctví, jež narůstá ve zlo takového rozměru, že zavdává podnět nejen k důraznějším opatřením trestního práva, nýbrž i jednak ke zvláštním svépomocným zařízením společenským, jednak k určitým opatřením správním. Ke svépomocným zařízením náleží t. zv. spolky proti žebrání, jejichž členové a-nu u dveří svých odpírají a za to do chudinské pokladny nebo jistých dobročinných ústavů dávají pravidelné příspěvky. Jestiť a. u dveří dávaná celkem nejméně racionální způsob podpory chudinské. Spolky řečené jsou arci dobrým prostředkem proti tomu, aby nebyla dávána a. osobám způsobilým k výdělku. Avšak samy o sobě zla zv. tuláctvím nevyhubí, zvláště jestli, jakož tomu v moderních poměrech jest, náhody výrobního života vrhají na dráhu žebroty i osoby k práci způsobilé, jež beze své viny přišly o výdělek. Aby takové osoby v čas byly před poklesnutím na tuláky ze zvyku ochráněny, a ti, kdo již tak poklesli, na lepší dráhu uvedeni, třeba jest jiných zařízení, kterými se na místě neracionální a-ny podává podpora v podobě mzdy. Tomuto požadavku hoví v nové době t. zv. naturální stravní stanice a kolonie pracovnické. Bf.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Almužna