Ottův slovník naučný/Almquist
| Ottův slovník naučný | ||
| Almos | Almquist | Almucium |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Almquist |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 939. Dostupné online |
| Licence: |  PD anon 70 |
Almquist: 1) A. Carl Jonas Ludwig (* 1793 – † 1866), básník a spisovatel švédský, pozoruhodný svou plodností a všestranností, jakož i svými zvláštními osudy. Sepsal učebnice nejrozličnějších nauk, mluvnice švédské a řecké, úvahy filosofické a aesthetické, mimo to mnoho románů, novell a dramat. V poetických jeho dílech vadí stálá chorobná snaha po něčem novém, neslýchaném, dodávající jeho slohu a charakterům příznak nepravidelnosti, neklidu. Nejznámějším jeho dílem jest novella Törnrosens bok (1832–51), ve které je sebráno mnoho jeho básní směru romantického. A. odbyv studia nastoupil dráhu učenou, opustil ji však v romantické snaze žíti v pralesích na hranici norské jako starý bard; ale život ve Vermlandě omrzel ho brzo, i vrátil se do Stockholmu, kde r. 1827 stal se školním rektorem. Nemoha se pro svou výstřednost smýšlení srovnati se svými představenými vzdal se úřadu a zabývaje se nadále jen spisovatelstvím upadal hloub a hloub. Rozpaky jeho byly dovršeny, když pojednou usvědčen z padělání a stíhán pro podezření, že chtěl otráviti lichváře. Uprchl do Ameriky (r. 1851), odkudž vrátil se do Evropy teprv r. 1865 a usadiv se v Bremách zemřel zde již 26. září 1866. Z jeho spisů uvádíme ještě romány: Tre fruar i Småland; Gabriele Mimamo; Amalie Hillner; Kolombine; Araminta May; dramata: Ramido Marinesko, Marjam a j.; epos Schems el Nihar a j.; z ostatních spisů Hvad ar Kärlek? (Co je láska? 1816), Svenska fatligdomens bety delse (Význam chudoby Švédska). – Výbor spisů jeho (Valda skrifter of A.) vydal A. Lysander o 4 sv. 1874–75. Životopis A-ův Ahnfeldt (Stockholm 1876).
2) A. Hermann, orientalista švédský. Nar. r. 1839, v l. 1875–78 cestoval po Syrii a Egyptě za studiemi jazykozpytnými a roku 1880 jmenován profes. srovnávacího jazykozpytu v Upsale. Výsledek cesty své uveřejnil v díle O jazyku bišárském (1881–85) v Pamětech král. spol. věd v Upsale. Přeložil také do švédštiny díla Turgeněvova a Bret-Hartova.