Ottův slovník naučný/Almeloveen
Ottův slovník naučný | ||
Almelo | Almeloveen | Almén |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Almeloveen |
Autor: | Emerich Maixner, redakce |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 937. Dostupné online |
Licence: | PD old 70 |
van Almeloveen: 1) A. Jan, mědirytec hollandský, nar. okolo r. 1614 v Mijdrechtu; žil ještě r. 1683. Velmi věrně ryl krajiny, nejvíce dle obrazů Saftlevenových (nejlepší Čtvero ročních počasí), ale i dle vlastních maleb. red. – 2) van A. Theodorus Janssonius (* 1651 v Mijdrechtu – † 1712 v Amsterodamě), prof. historie, rhetoriky, řeckého jazyka a mediciny na universitě v Harderwijku. Všeobsáhlý tento talent studoval na universitě utrechtské nejprve theologii a později medicinu a po studiích odbytých věnoval se jazykozpytu a dějezpytu v medicině a jiných oborech. Povolán byv r. 1697 za prof. historie, rhetoriky a řeckého jazyka do Harderwijku jmenován byl r. 1701 po van Graafovi prof. mediciny. K rozvoji lékařské vědy sotva něčím přispěl, za to velká zásluha jeho v tom spočívá, že pilně pobádal ke studiu starých lékařských spisovatelů a o korrektní vydání některých důležitých starých spisů se postaral: tak Hippokratových aforismů, děl Celsa, Caelia Aureliana a j. v. Samostatný spis Inventa nova antiqua i. e. brevis enumeratio ortus et progressus artis medicinae (Amsterod. 1684) jest podstatou svojí dějepisem lékařským. Mx.