Ottův slovník naučný/Almagro (osoby)
| Ottův slovník naučný | ||
| Almagro | Almagro (osoby) | Almaguer |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Almagro |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 931–932. Dostupné online |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Diego de Almagro |
|
Almagro: 1) Diego de (* ok. r. 1464 – † 1538), španěl. conquistador v jižní Americe. Jsa nalezencem dostal jméno od místa svého nalezení, města Almagra. Nejprve sloužil ve vojště, pak se odebral do Ameriky, kdež se smluvil s Franc. Pizarrem a knězem Fernandem de Luque o dobytí říše peruánské, o níž byl Nuñez de Balboa první temné zprávy přinesl. Dvojí výpravou r. 1524 a 1526 ohledali Pizarro i A. západní pobřeží jihoamerické a pronikše až k ostrovu Santa na 9° j. š. poznali ohromné bohatství krajin těch. Počátkem r. 1531, majíce svolení a podporu císaře Karla V., dobyli severozáp. částí jižní Ameriky až ku 22° j. š. Zatím Pedro de Alvarado, podmanitel Guatemaly, přešel do jižní Ameriky, aby se zmocnil Quita, nevěda, že již od vojska Pizarrova bylo obsazeno. A. vytáhl proti němu, ale smluvil se s ním, tak že mu Alvarado vojsko i loďstvo své za náhradu 100.000 pesův postoupil. Maje nyní dostatečnou moc vojenskou podnikl r. 1535 výpravu na jih. Tažení toto, nad míru odvážné, plné obtíží a svízelů málo má podobných v dějinách. Pustiv se od jezera Titikaky na jih po nesčíslných útrapách dorazil do Copiapó a postoupil potom podél pobřeží až do Coquimba. Odtud dal krajinu prozkoumati až k řece Rio Maule na 35° j. š., ale neshledav v zemi očekávaných pokladů, nastoupil pochod zpáteční (tentokráte podél pobřeží a pouští atacamskou) a dorazil zjara 1537 opět na vysočinu u Kuzka. Dověděv se, že byl od krále ustanoven samostatným místodržícím nad územím, které 270 (1505 km) leguí od řeky San Jago počínajíc dále na jih se prostíralo, pojímal i Kuzko ve svůj obvod a žádal, aby mu bylo vydáno. To když bylo odepřeno, vzal A. 1537 Kuzko mocí a zajal oba velitele, Gonzala a Hernanda Pizarry. Příčinou tohoto násilného vystoupení byla vzájemná nedůvěra mezi oběma vůdci, které se nezhostili nikdy, ačkoli r. 1535 slavně a pod přísahou se byli smířili. Francisco Pizarro povolal na pomoc Pedra de Alvarado, ale A. zvítězil nad ním 12. čce 1537 u Abancaye. Potom teprve Pizarro, aby osvobodil bratra (Gonzalo Pizarro ze zajetí uprchl), naklonil se k úmluvám. Na schůzi obou vůdců na podzim 1537 uznány prozatím nároky A-rovy na Kuzko a konečné vyřízení sporu ponecháno vládě španělské. Sotva však Hernando Pizarro byl na svobodě, prohlášena jest smlouva za neplatnou a boje propukly znova. A. byl od Hernanda v bitvě u Las Salinas blíže Kuzka poražen a zajat. Na to odsouzen k smrti a ve vězení dne 8. července 1538 v žaláři zardoušen. A. byl sice nevzdělaný, neuměje čísti ani psáti, hrubých mravův, ale povahy přímé a otevřené, udatný v boji a vytrvalý v útrapách. Vojenskými mravy svými získal si lásku vojska, kterou mimo to udržoval i štědrým rozdílením kořisti.
2) A. Diego de, nemanželský, ale legitimovaný syn před., nar. 1520, domáhal se po smrti otcově nástupnictví po něm, jehož mu Pizarro odpíral. A. odvolal se ke dvoru královskému a odtud vyslán jest Cristoval Vaca de Castro k uspořádání poměrů jihoamerických. Mezi tím dal A. 26. čna 1541 od stoupenců svých Pizarra zavražditi, ale když Vaca de Castro se dostavil, hleděl dosíci od něho úmluvou aspoň dřívějšího území otcova, avšak požadavky jeho byly zamítnuty. Ve válce potom vzniklé byla strana A-rova na planině Chupas u Ayacucha poražena a A. v Kuzku vítězi vydán a sťat (16. září 1542).