Ottův slovník naučný/Allou
Ottův slovník naučný | ||
All' ottava | Allou | Alloway |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Allou |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 928. Dostupné online |
Licence: | PD anon 70 |
Allou [alú] Edouard, advokát a politik franc., nar. 1820 v Limoges. Po násilném propuštění ministerstva Simonova Mac Mahonem r. 1877 postavil se A. v řadu nejprudších odpůrců ministerstva Broglieova a Fourtonova a hájil v té době Gambettu. R. 1882 jmenován byl senátorem a přidal se k malé skupině konservativních republikánů. Jako zpravodaj mluvil proti zákonu o vypuzení nápadníků (8. ún. 1883), bojoval proti podobnému návrhu Barbeyovu, mluvil proti reformě v úřadech, proti zákonu o syndikátech řemeslnických, proti rozvodu, hlasoval proti revisi ústavy atd. Sbírku jeho Discours et plaidoyers uveřejnil syn jeho Roger r. 1884 (2 sv.). Jsou zde četné řeči obhajovací, vynikající uhlazenou řečí a ušlechtilostí myšlének, jež získaly A-ovi pověst znamenitého obhájce a jež zůstanou vzorem soudního řečnictví. Hájil Proudhona 1858, Emila de Girardin 1867, pak prince Napoleona ve při s pí. Patersonovou; rovněž vynikl ve při o testament vévody de Gramont-Caderousse, v affaiře Augusta Comtea, generála Trochu a j.