Ottův slovník naučný/Allan (osoby)
| Ottův slovník naučný | ||
| Allan | Allan (osoby) | Allande |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Allan |
| Autor: | neuveden, Viktor de Brandt, Antonín Štolc |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 905–906. Dostupné online |
| Licence: |  PD old 70 |
Allan [èlen]: 1) David, skotský malíř (* 1744 – † 1796), narodil se v Alloe, navštěvoval malířskou a ryteckou akademii v Glasgowě, již založil slavný tiskař Foolis, načež příznivci podporován odebral se r. 1764 do Říma, kde strávil 16 let. R. 1773 obdržel od akademie sv. Lukáše zlatou medailli za obraz Původ malby, představující korinthskou dívku, jak kreslí stín svého milence. Vrátiv se do Britannie žil nějakou dobu v Londýně, kde maloval podobizny; později přesídlil do Edinburku, kde r. 1786 stal se ředitelem akademie umění. Tu povstala některá jeho díla ze skotského života (Skotská svatba, Tanec horalů atd.), která zřejmě tomu svědčí, že A-a nelze zváti »skotským Hogarthem«, za nějž byl často pokládán, než toliko předchůdcem Wilkia. Zemřel v Edinburku.
2) A. John (* 1770 v Bedfordě – † 1843), spisovatel znamenitého nadání, stud. na universitě edinburské, kde se stal doktorem lékařství. R. 1801 uveřejnil výborné dílo An Introduction to the Study of the Animal Economy (Úvod ke studiím zvířecího hospodářství) Navrátiv se z cest po Francii a Španělsku, psal o otázkách politických v časopisu »Edinburgh Review«. A. byl odvážlivým reformátorem a články svými proti konstituci anglické poštval na sebe celou řadu nepřátel. Nejcennějším jeho dílem jest Inquiry into the Rise and Growth of the Royal Prerogative in England (1830). Zemřel jako rektor vysoké školy dulwichské. de B.
3) A. Thomas, mineralog a geolog angl. (* v Edinburku 1777 – † 1833). Byl členem královských akademií v Londýně a Edinburku. Z prací jeho sluší uvésti: Spis o názvosloví nerostopisném On mineralogical nomenclature (Londýn 1814), několik pojednání mineralogických a geologických, uveřejněných v »Transactions of the Edinburgh Society«, pojednání o minerálu později ke cti autorově »Allanit« nazvaném (Remarks on a mineral from Greenland, supposed to be crystalised Gadolinit), o kterém se však později dokázalo, že jest totožný s orthitem. A. jsa bohatým soukromníkem založil také za pomůcku ku privátnímu studiu svému velkou sbírku mineralogickou, svého času v Anglii mezi nejlepší a nejvzácnější náležející. Šc.
4) A. sir William (* 1782 v Edinburku – † 1850 tamtéž), proslulý skotský malíř historický. Vstoupil záhy do kreslířské školy edinburské, kde spřátelil se s Wilkiem, Burnetem a j.; později navštěvoval i královskou akademii v Londýně. R. 1805 odebral se do Petrohradu a strávil zde několik let podnikaje cesty po jižní Rusi, Polsku, Krymu, Turecku a Kavkáze, kde pilně sbíral materiál, z něhož v pozdějších létech vytvořil svá nejkrásnější díla. R. 1814 vrátil se do Edinburku, kde brzy na to vystavil dva velké obrazy: Zajaté Čerkesky a Baškirové vedou odsouzené do Sibiře. Oba zjednaly mu slavného jména a prvý koupen za 1000 guineí, druhy zakoupil velkokníže Mikuláš, pozdější car ruský, za své návštěvy Edinburku. Od té doby rostla jeho sláva a do r. 1834 dosáhl A. svého největšího úspěchu velikými malbami ze skotských dějin: John Knox napomíná skotskou královnu Marii, Královna zříká se skotské koruny a Smrť regenta Moraye, za který jmenován byl (1826) členem londýnské akademie. R. 1830 jsa churav odebral se do mírnějšího podnebí italského a balkánského, odkud přivezl si materiál k obrazu Trh otročí v Cařihradě. R. 1841 podruhé navštívil Petrohrad a na carovo vyzvání provedl velký obraz Petr Veliký učí své poddané stavěti lodi, který r. 1845 byl vystaven v Londýně, nyní pak chová se v Zimním paláci v Petrohradě. R. 1838 byl A. zvolen předsedou král. skotské akademie v Edinburce. po smrti Wilkia dvorním kreslířem skotským a r. 1842 povýšen do stavu rytířského. Zemřel ve svém atelieru pracuje o velikém obraze Bruce u Bannockburnu, jenž nejeví nižádných stop ochablé síly. Z ostatních jeho obrazův uvádíme ještě tyto: Židovská svatba (z obr. v Polsku malovaných); Tatarští lupiči; Zavraždění arcib. Jamesa Sharpa; Rybolov na vsi; Bitva u Waterloo; Karel Stuart rozchází se s Florou Maedonaldovou.
5) A. sir Hugh (* 1810 – † 1882), vynikající podnikatel kanadský, nar. ve Skotsku, přišel však záhy do Montrealu, kde r. 1830 vstoupil za písaře do paroplavební společnosti a po pěti létech stal se jejím společníkem. Prospívání šroubových parníků na Atlantském okeáně přivedlo jej na myšlénku, zaříditi »mořskou dráhu« spojující Velkou Britannii s řekou sv. Vavřince. Se čtyřmi parníky započal svou činnost a během let stala se t. zv. Allan Line největší paroplavební společností světa. Než A. rozšířiv podniky své i na obor průmyslový, železniční a telegrafický, získal si nemalých zásluh o zvelebení Montrealu a Kanady. Královna Viktorie povýšila jej r. 1874 do stavu rytířského.