Ottův slovník naučný/Alkyoné

Údaje o textu
Titulek: Alkyoné
Autor: Albert Dohnal
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 902. Dostupné online
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Alkyoné

Alkyoné (Ἀλκυόνη), lat. Alcyone, v myth. řec.: 1) A. dcera Aiolova, choť trachinského krále Kéyka, jež dle pověsti tak vřele milovala manžela svého, že, když v moři utonul a mrtvola jeho připlovala ku břehu, A. v zoufalství vrhla se za ním do moře; bohyně Thetis, slitovavši se nad nimi, proměnila oba v lednáčky, již lásce dřívější i na dále se oddávají. – Dle jiné zase pověsti oba manželé za to, že v přílišné pýše své přikládali sobě jména nejvyšších bohů, Zeva i Héry, proměněni Zevem ve ptáky: Kéyx v potápku (řec. kéyx), A. pak v lednáčka (řec. alkyón). O přírodní této báchorce srv. Preller, Griech. Mythol. (3. vyd.) II., 248. a nn. – 2) A., příjmení Kleopatry, dcery Idovy a Marpéssiny. Jména toho dostalo se jí (dle Homérovy Iliady) od rodičů proto, že matka její Marpéssa unesena byvši bohem Apollónem po způsobě naříkavého ptáka lednáčka žalostně kvílela. A. později hořem nad smrtí chotě svého Meleagra se utrápila. – 3) A., dcera attickomegarského loupežníka Skeiróna, která byvši otcem svým vyzvána, aby sobě vyhledala manžela, domnívala se, že kterémukolivěk muži oddati se může; rozhněvaný otec hodil ji proto do moře, načež proměněna v lednáčka. – O A-ně viz článek Stollův v Roscherově Lexikon d. griech. u. röm. Mythol. na str. 249. a nn. Dnl.