Ottův slovník naučný/Alkméné

Ottův slovník naučný
Alkmar	Alkméné	Alkmene

Údaje o textu
Titulek:	Alkméné
Autor:	Albert Dohnal
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 992. Dostupné online
Licence:	PD old 70

Alkméné (Ἀλκμήνη), lat. Alcmena, v řec. mythu (dle obyč. udání) dcera Élektryona Perseovce, krále mykénského, a choť Amfitryóna, s nímž prchla do Théb, když byl otce jejího usmrtil. Sličnost její zjednala jí lásku boha Zeva, jenž za nepřítomnosti Amfitryónovy a v podobě jeho (dle jiného podání v podobě zlatého deště) ji navštívil, načež porodila syna Héraklea, uvalila však zároveň na se krutý hněv žárlivé bohyně Héry. Současně porodila A. manželu svému syna Ifiklea. Po smrti Amfitryónově zasnoubila se se zbožným Rhadamanthyem, synem Zevovým; dle jiné (starší) pověsti stala se chotí jeho teprve po smrti své, kdy bůh Hermés z rozkazu Zevova dovedl ji na ostrovy blažených. O místě, kde zemřela, pověsti se rozcházejí; i hrobka její kladena na místa rozmanitá; souvisíť to zajisté s velikou rozšířeností jejího uctění, anať jakožto matka předního bohatýra řeckého, Héraklea, po celém Řecku požívala svrchované vážnosti majíc v Athénách i obětnici svou a poblíže města Théb svoje héróon. Četní (zvl. tragičtí) básníci slavili ji rovněž jakožto pramatku slavného rodu Hérakleovců. O literárním i uměleckém spracování mythu viz článek Stollův v Roscherově Lexikon d. griech. u. röm. Mythol. na str. 246. a n. Dnl.