Ottův slovník naučný/Alkón
Ottův slovník naučný | ||
Alkoholy | Alkón | Alkova |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Alkón |
Autor: | Albert Dohnal |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 900. Dostupné online |
Licence: | PD old 70 |
Alkón (Ἄλκων), latinsky Alco (též Alcon), v mythu řec.: 1) Staroathénský hérós lékařství, podobný Asklépiovi a rovněž v Athénách vzývaný, jehožto knězem druhdy také byl básník Sofoklés. Srv. Sybel, Asklepios u. Alkon (Mittheilungen des archaeol. Instituts in Athen z r. 1885 str. 97. a nn.). – 2) A., syn athénského krále Erechthea, otec Argonauta Faléra; prchl s dcerou svojí Chalkiopou na Euboiu, a když otec žádal za vydání jeho, Chalkiďané ho nevydali. Paucker (Abhandl. der Curländ. Ges., seš. 4. r. 1848: Alkon der Heros der päonischen Heilkraft) stotožňuje tohoto A-a s předešlým. – 3) A. krétský, soudruh Hérakleův na výpravě jeho na Erytheiu, lučištník tak znamenitý, že prostřelil prsten, na hlavě druhého umístěný, šípem rozpoltil vlas a šíp zase hrotem kopí nebo meče a jednou také hada ovinuvšího se kolem synáčka jeho tak obratně zasáhl, že hada samého usmrtil, děcku při tom neublíživ. Dnl.