Ottův slovník naučný/Alizarin

Ottův slovník naučný
Alizari	Alizarin	Alizarinoranž

Údaje o textu
Titulek:	Alizarin
Autor:	Bohuslav Raýman
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 879–880. Dostupné online
Licence:	PD old 70

Alizarin jest skvostné barvivo, které s rozličnými mořidly poskytuje na vlákně barvu červenou, violovou, hnědou i černou – barvy krásné a stálé. Dříve připravoval se z mořeny, od r. 1868 jest jedním z předních článků chemické techniky jsa připravován syntheticky z anthracenu, uhlovodíku dehtu kamenouhelného. Kořen mořeny barvířské (Krapp, madder, garance), jenž se dovážel z Levanty pod názvem lizari neb alizari, poskytl jména barvivu i býval v mletém stavu spracováván. Byliny Rubia tinctorum (spracovávaná i pěstovaná zvláště v již. a střed. Evropě, ve Francii), R. peregrina (v Orientě), R. munjista (v Nepalu, Bengalu a Japonsku) poskytovaly v koření svém látku, kyselinu ruberythrovou, kteráž jistým kvašením rozpadala se v a. a látky s ním sourodé, pak cukr, z něhož i líhu bylo lze vydobyti. Pěstování mořeny za účely barvířskými vzpomíná již Plinius, a v Evropě zasadil se zvláště Karel Vel. o tento průmysl hospodářský. Ale brzo výtěžek klesl a teprv od XVIII. stol. zmohlo se vyrábění a-u přirozeného ve Francii. Pak r. 1868 nalezli chemikové Graebe a Liebermann, že pravá barvivá látka a-u z mořeny jest odvozeninou uhlovodíku dehtového, i že lze nejen a-u samého, nýbrž i látek v kořenu mořeny jej provázející, uměle z dehtu dobyti. Nálezem tím, v chemii technické epochálným, jest pěstování mořeny ve Francii i v Elsasku téměř zahubeno. Rychlé klesání výroby byliny hospodářské proti industrii dehtové naznačují úřední data vývozu kořene mořenového i praeparátů jeho z Francie:
roku 1868 bylo vyvezeno za 24,675.000 franků
   »   1871   »          »         » 16,535.000    »
   »   1876   »          »         »   3,685.000    »

Průmysl umělého a-u měl veliký vliv na vývoj mnohých odvětví chemické techniky; látky dříve jen ve skrovném množství vyráběné vyžadovaly při novém odbytu nových závodův (anhydrid sírový, dvojchroman draselnatý, žíravý natron i chlorečnan draselnatý). Výroba a-u z kořene mořeny: 1 ha půdy poskytuje 3–6000 kg suchého kořene, kterýž se úplně očistí (garance robée), pak zředěnou kyselinou siřičitou vysladí, pak sírovou povaří; tak se získá tak zvaný Koppův purpurin. Konečně zbytek nevyslazený se za varu rozkládá a a. alkoholem, líhem dřevným aneb uhlovodíky extrahuje. Rozličnou manipulací získají se různé barvivé praeparáty, kteréž posud v obchodě se vyskytují pod jmény: purpurin, garancin, fleurs de garance, garanceux, pincoffin či alizarine commerciale atd. Veškeré ty praeparáty chovají v sobě mimo a. i těla příbuzná, purpurin. Příprava synthetická: a. jest dihydroxy-anthrachinon, C₆H₄(CO)₂C₆H₂(OH)₂, i dá se na základě složení toho uměle vyrobiti z anthracenu C₆H₄(CH)₂C₆H₄. Anthracenu se dobude z dehtu a okysličí se v anthrachinon
C₆H₄(CO)₂C₆H₁,
tomu se odejmou dva vodíky, nahradí zbytkem kyseliny sírové a způsobem obyčejným, chemikům známým, nahradí skupinami (OH). Podlé způsobu práce získají buď a. čistý aneb s rozličnými purpuriny více méně smíšený; lišíť se totiž purpuriny C₁₄H₅O₂(OH)₃ od a-u
C₁₄H₆O₂(OH)₂,
jen o jeden atom kyslíku, kterýž rozličnými způsoby v molekulu a-u vpraviti umíme. Čistý a. má v obchodě jméno dle barvy látek mořených solí hlinitou »a. na violet«, je-li s purpurinem smíšen, slove »a. na červeno«. Podlé toho, jak mnoho purpurinu s čistým a-em jest smíšeno, vznikají rozličné obchodní marky a-ové (na violovo V_I, V_II atd., na žluto GD, SX, G_I..., šarlatovo RR, ku barvení vlny W. – podlé značek továrny »badenský závod na anilin a sodu«). Barviva ta prodávají se v obchodě ve formě pasty, nyní 20 % sušiny obyčejně držící (dříve bývaly pasty 10-procentové). Na větší vzdálenosti rozesílá se a. v pastách 40 až 60 %; silnějších, které by pro transport velmi byly výhodnými, docíliti jest jen s obtížemi. A. jest látka krystalující krásně v jehlách zářových, rozpouští se teprve ve vodě 150° teplé, jinak málo se rozpouští v obyčejných rozpustidlech, pouze v uhlovodících dobře. Taje při 298° C., s žíravinami i kysličníky kovů se slučuje v laky stálé, různě zbarvené. Rn.