Ottův slovník naučný/Alison
| Ottův slovník naučný | ||
| Aliso | Alison | Alison (jméno) |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Alison |
| Autor: | Emerich Maixner, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 877–878. Dostupné online |
| Licence: |  PD old 70 |
 Související články ve Wikipedii:1) William Alison(WD), 2) Sir Archibald Alison(WD) |
|
Alison [èlisn]: 1) William Pulteney, prof. všeobecné pathologie a mediciny na universitě edinburské, * 1790 v Boroughmuirheadu ve Skotsku, † 1859. Po menších publikacích, které v annálech nově založené medicinskochirurgické společnosti edinburské uveřejněny jsou, vydal spis Outlines of Physiology and Pathology (Edinb. 1833, 3. vyd. 1839) a Supplement to the Outlines of Physiology, jímž vzbudil všeobecnou pozornost mezi vrstevníky a v němž složil vlastně hotovou všeobecnou pathologii. Některé ve spisu tom sdělené myšlénky a spekulace byly později ve zvláštních traktátech i v odborných časopisech, zejména v »Cyclopaedia of Practical Medicine«, »Encyclop. of Anatomy« obšírněji rozvedeny, tak zejména úsudky o zánětu, vitálním příbuzenství, o instinktu. Jako učenec a spisovatel stál záhy v čele skotského lékařství; ale rovněž proslul jako filanthrop podav důkazy o svém šlechetném srdci jako lékař královské nemocnice, především ve zlých epidemiích cholery r. 1831–32 a osutinového tyfu, který od r. 1840–45 v Irsku a Skotsku řádil, a posléze v době velkého hladu, jenž ve Skotsku panoval následkem neúrody. Znaje neskonalou bídu chudiny skotské a hledaje v ní pravou příčinu šíření epidemií, zasazoval se vší silou o to, aby upravením zákona chudinského podlé anglického vzoru umírněna byla bída mezi lidem. Spisy svými (Observations on the Epidemie Fever of 1843 in Scotland and its Connection with the destitute Condition of the Poor), v nichž přesvědčivými slovy podává důkazy pravdy, prosadil, že zákon ten r. 1845 poopraven a přijata velká čásť jeho návrhů. Mx.
2) A. Sir Archibald, slavný historik angl. (* 1792 – † 1867), narodil se v Kenleyi, hrabství shropském, studoval v Edinburce, načež vstoupil k zemskému soudu, ale dříve ještě podnikl cestu na evropský kontinent, již popsal v první knize své Travels in France during the years 1814–15. R. 1822 stav se soudním zástupcem, jal se svoji zkušenost soudcovskou ukládati ve spisy Principles of the criminal law of Scotland (Zásady trestního zákona skotského, 1832) a Practice of the criminal law of Scotland (1833), kterážto díla pokládají se dosud za nejlepší svého druhu a autorovi dopomohla k úřadu šerifa lanarkského. A. konal nyní přípravy ke svým dějinám Evropy History of Europe during the French revolution (10 sv., 1839–42), sahajícím od roku 1789 do 1815; dalších 9 svazků vyšlo r. 1859 s názvem: The History of Europe from the fall of Napoleon to the accession to Louis Napoleon (Děj. Evr. od pádu Napoleonova do nastoupení Ludvíka Napoleona). Dějiny tyto byly v krátkém čase několikráte vydány a do mnoha jazyků, i do arabštiny a hindostanštiny, přeloženy. Báječný úspěch svůj děkují přes četné vady díla historického obzvláštní síle popisovatelské. Vydal také Principles of population (Základové lidnatosti, 1840); Life of the duke of Marlborough (Život vévody z M., 1847) atd. a řadu unavujících politických článků do torystického listu Blackwoodova. R. 1845 byl zvolen čestným rektorem Marishalské kolleje v Aberdeeně a 1851 university v Glasgowě. R. 1852 povýšil jej lord Derby do stavu baronského a rok na to udělila mu universita oxfordská čestný titul D. C. L. (doktora práv). A. byl literárně činným až do sklonu života a zemřel v Glasgowě. Jeho autobiografie vydána ve 2 sv. r. 1882.
3) A. Sommerville Scott (* 1813 v Edinburce, † 1877). Přesídliv se r. 1840 do Londýna stal se při Hospital for Consumption řídícím lékařem a setrval zde jsa hledaným specialistou až do své smrti. Po menším spisu, který pojednává o chorobách pracujícího lidu v uhelných dolech, uveřejnil velké pojednání Physical Examination of the Chest in Pulmonary Consumption and its Intercurrent Diseases. A. jest strůjcem theorie vykládající úder hrot u srdečního zpátečným odrazem srdce při vypuzení krve z komor do velkých tepen srdečních a vynálezcem zvláštního sluchátka a sfygmoskopu. Mx.