Ottův slovník naučný/Alfurové

Údaje o textu
Titulek: Alfurové
Autor: Emanuel Kovář
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 843–844. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Alfurové (z domác. Harafuru). Jméno to platívalo za pojem anthropologický a ethnologický a značilo podobně jako Negriti negroidní plémě v indickém archipelagu. Hollandští učenci vykládají, že jest to název společenského stavu a že dle stupně barbarství vlastně rozeznávají se i stupně alfurství. Skutečně jest název A. jen pojmem místním, kterýž značí obyvatele východního malajského archipelagu. Protože se nerozumělo jejich ethnologickému postavení, přidávalo se příjmí A-rův národům, kteří s A-ry nemají co činiti. A. jsou plodem míšení velmi spletitého mezi Papuy, Malaji a smíšenci a odlesk této spletitosti jsou různé odstíny temné barvy. Lebkou, dlouhými, vlnivými vlasy, obyčeji i řečí svou přimykají se k Malajům. Jsou krásně rostlí, silní a muži jsou silně zarostlí. Vlasy, jejichž ozdobě věnuje se veliká péče, svazují si do chumáče, jenž na levé straně odstává. Oděv stává se u nich stále evropštějším, ačkoliv zbytky původního oděvu jsou hojné, tak tjidaco, jež dostává slavnostně 15letý mladík za znak mužnosti. Od té doby je bojovníkem a snaží se dobyti si hlavy nepřítelovy, aby jejími vlasy ozdobil svůj štít; tento je tím menší, čím odvážnější jest bojovník. Hlavní zbraní jsou luk a šíp, méně oštěpy. Ve válečnictví jsou velmi obratní, podobně i v námořnictví, s čímž souvisí ovšem i námořní loupežnictví; však i orbou se dosti zaměstnávají a zvláště přípravou saga, jež je hlavní jejich potravou. Jak u mužského, tak u ženského pohlaví slaví se doba dospělosti, a žena vůbec platí v jistých dobách za pamali i nesmí se k ní pak nikdo přiblížiti. Mravností valně nevynikají, nejspíše ještě tam, kde ujal se islám. Žena se kupuje a z pravidla mívají A. ženu jen jedinou, jež po smrti mužově jde za jeho bratra. Někde (na Ceramu a Buru) vládne exogamická forma sňatku, s čímž souvisí dědičné právo mateřské. Zločiny jsou u nich řídké, vražda prý vůbec se nepřihází. Názory náboženské shodují se s názory jinvch Malajů; zvláště charakteristické je mínění o putování duše, s čímž souvisí obřady úmrtní (na př. úmrtní tanec)-Jsou též velmi pověrčiví, což jeví se v některých obyčejích (na př. při přísaze), v mysteriích a kouzelnietví. Někteří drží se islámu, jiné přivedli missionáři ke křesťanství. Toto však nezapustilo u nich hlubokých kořenů a ani nepůsobí u nich blahodárně. Povaha A-rů jest přímá, statečná; jsou svobody milovní a statečni. Velice milují hudbu a tanec; avšak obrazy, zvláště na náhrobcích, svědčí o jejich schopnostech také v umění výtvarném. Stavby jejich jsou kolové, ač na pobřeží stavějí se již i pěkné domy na pevnině. Srv. Baer, Über die Papuas und Alfuren 1859; Finsch, Neuguinea und seine Bewohner 1865; Niemann, Bijdragen tot de Keunis der Alfoersche taal in de Minahasa 1866; hlavně Joest ve Verhandl. Berl. Gesellsch. f. Anthrop. 1882. Kř.