Ottův slovník naučný/Alexandrowicz
Ottův slovník naučný | ||
Alexandrów | Alexandrowicz | Alexandrowicz (osoby) |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Alexandrowicz |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 826. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Alexandrowicz neboli Kruki, erb litevského šlecht. rodu Alexandrowiczů, s přídomkem Witold. Pole ve štítu červené, na něm křížem dvě kosy konci vzhůru a ve středu, kde spolu ostřím souvisí, scházejí se s hora i z dola dva meče. V klenotu jsou tři pštrosí péra. Někteří z A-ů dosáhli v Polsku vysokých státních hodností. – 1) A. Štěpán byl r. 1674 sněmovním poslancem z okresu grodenského. Roku 1683 stal se podkomořím grodenským a r. 1690 byl jmenován delegátem pokladního tribunálu ve velkoknížectví litevském. Konečně r. 1694 dosáhl křesla senátorského a stal se kastelánem novogrodským. – 2) A. Tomáš († 1794) byl za krále Augusta III. jmenován plukovníkem a šambelánem. Stanislav Poniatowski, který zvláště si ho oblíbil, vypravil jej r. 1765 s poselstvím do Turecka, při kteréžto příležitosti založil A. pro Poláky v Cařihradě školu orientálních jazyků. Po svém návratě zastával různé úřady a zasedal ve Stálé radě. Roku 1789 stal se vojevodou podlašským. Od r. 1793 předsedal policejní kommissi ve Varšavě, čímž pozbyl valně popularity. A. byl též maršálkem král. dvora a rytířem řádu bílého orla i řádu sv. Stanislava. Ve svém mládí zabýval se horlivě písemnictvím, přeložil Corneillovu tragédii Herakles (1749) a jinou tragédii Kleomira albo Igrzysko fortuny (1754).