Ottův slovník naučný/Alexandrijská škola katechetická
| Ottův slovník naučný | ||
| Alexandrijská škola grammatická | Alexandrijská škola katechetická | Alexandrijská škola lékařská |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Alexandrijská škola katechetická |
| Autor: | František Xaver Kryštůfek |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 817. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Alexandrijská škola katechetická (τὸ τῆς κατηχήσεως διδασκαλεῖον, Eusebius, H. E. VI. 3.) byla úplně upraveným církevním ústavem s určitou methodou vyučovací. Jako židé měli nižší a vyšší školy (beth-sopherim, kde se zákonu a dějinám národa vyučovalo, a beth-midraš, kde Písmo sv. vědecky se vykládalo), tak vznikly i u křesťanů hned na počátku podobné školy: nižší, v nichž pravdy křesťanské jednoduše se vykládaly, a vyšší, v nichž posluchači vnikali hlouběji ve smysl těchto pravd. Tyto vyšší školy byly kolem apoštolů, biskupův a apologetův, a odchovávaly jejich učenníky. K odůvodnění křesťanských pravd užívalo se též světských věd a filosofie. Takovouto školou byla škola sv. Justina muč. v Římě a škola sv. Irenaea v Lyoně. V druhém století měla církev krutý boj proti bludařské gnósi (vědě), pohanské filosofii a židům: tu musila proti nim jednostejnou zbraní bojovati a své školy těmto poměrům přizpůsobiti. Nejznamenitější takové školy byly: v Alexandrii, Caesarei, Jerusalemě, Sidě, Edesse, Nisibi, Laodicei, Skythopoli, Římě, Antiochii, Konstantinopoli a Karthagině. Nejstarší a nejznamenitější ze jmenovaných škol s vědeckým rázem úplně vyvinutým byla škola alexandrijská, obyčejně katechetická zvaná. Účinkovala již, když r. 180 Pantaenus její řízení co představený převzal, a snad až do časů cís. Caracally (212) vedl. Jeronym odvozuje původ této školy od sv. Marka ev., a dáme mu za pravdu, povážíme-li, že Pantaenus byl obrácen od učenníka Markova a škola již před tím trvala. Poněvadž Alexandrie byla sídlem řecké učenosti se všemi jejími filosofickými soustavami, pak židovské učenosti a konečně četných křesťanských bludařství: musila tato škola za panujících okolností na sebe vzíti učený ráz, tak že mohli bychom ji nazvati křesťanskou universitou, aby mohla ve vědě se měřiti s alexandrijským museem čili pohanskou universitou. Na této škole vykládaly se všechny světské vědy, ale tak, aby vedly ke Kristu. Představení její nosili filosofický plášť a snažili se před pohany zakryti křesťanství rouchem jedné filosofické soustavy. Avšak pohané i za touto rouškou vypátrali křesťanství, a mnozí posluchači byli hned z posluchárny před soudce přivlečeni a stali se vyznavači a mučeníky Kristovými. Ovšem měnil učitel často svůj byt a posluchárnu. Vážnost školy klesala ve čtvrtém století bludem Ariovým a spory origenickými. A. š. k. má nesmrtelné zásluhy o rozšíření a utvrzení křesťanství, o biblickou exegesi a kritiku a o křesťanskou spekulaci, avšak oddávajíc se přespříliš allegorickému výkladu Písem sv. a zanedbávajíc slovný byla tak příčinou mnohých poblouzení; ve filosofii byla oddána eklekticismu vybírajíc ze všech soustav, co k obraně a rozšíření křesťanství se hodilo. Dr. Fr. X. Kryštůfek.