Ottův slovník naučný/Alençonské krajky
| Ottův slovník naučný | ||
| d'Alençon | Alençonské krajky | Alenicyn |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Alençonské krajky |
| Autor: | Ferdinand Vaněk |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 772–773. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Alençonské krajky (Point d'Alençon) patří k nejvzácnějším výrobkům umění textilního vůbec a krajkářského zvláště. Vysoká cena této královny krajek cení se nejen po stránce technické, která vyniká přesností a jemností spracování, ale neméně i po stránce umělecké, která se jeví v ušlechtilém a originálním ornamentu. Svůj velký význam děkují a. k. ministru financí Ludvíka XIV., Colbertovi, který po mnohých marných pokusech, zameziti ohromnou spotřebu a dovoz krajek italských a nizozemských do Francie, ustanovil se na tom, zříditi ve vlastní zemi účinnou soutěž výrobku cizímu. Povolav r. 1665 přední dovedné krajkářky z Benátek založil na svém zámku Lornay u Alençonu první rozsáhlou dílnu na krajky benátské. Výsledek byl nad očekávání skvělý. Již po krátkém čase svého trvání krajkářská dílna a zároveň škola alençonská povznesla se na takový stupeň dokonalosti, že ve spojení s ostatními, po ní v jiných městech založenými závody nejenom úplně zatlačila zboží cizozemské, ale dodělala se též světové pověsti. Krajky point de France, jak nazývány byly prvotně nejen a. k, ale i argentanské, valencijské, sedanské, lillské a j., vtáhly vítězoslavně do paláců královských i do komnat měšťanských a slouží do dnešního dne za vzor vkusu a jemnosti práce. První a. k omezovaly se pouze na přesnou immitaci krajek benátských, hlavně druhu punti a rilievo, brzy však mocným působením domácího slohu Ludvíka XIV. vzaly na se ráz originální. Nejkrásnější z nich pracovány jsou bez réseau, t. j. bez síťované půdy, na místě které bohaté rozviliny a kotouče ornamentální drží pohromadě útlé picotové (trnité) stezičky, zvané brides. Avšak vedlé dessinů ornamentálních lze spatřiti i obrazy figurální, zvířecí a j. v provedení až miniaturním a nejvýš umělém. Velkolepost a bohatost a-kých k-jek v koncepci ustoupila v XVIII. století slohu ušlechtilé jednoduchosti. Krajky z této doby omezeny jsou obyčejně bordurou a v síťované již půdě rozseta jsou drobná kvítka a něžné kytičky, semées. Okraje květův a lístků jsou vyvýšeny obšívanou vložkou vlasovou. Průmysl krajkářský v Alençoně několikráte poklesl, ale vždy znovu byl povznesen; posledně zveleben byl za Napoleona III. Úpadek ovšem nastane pokaždé tehdy, když všemocná móda krajku zanedbává, což se však stává jen na krátko, neboť Francie módu ovládající má i osud krajky sama ve svých rukou. Vnk.