Ottův slovník naučný/Aleman

Ottův slovník naučný
Aleluja	Aleman	Alemani

Údaje o textu
Titulek:	Aleman
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 768–769. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Aleman: 1) Alamandus Louis, známý pod jménem Arleský kardinál, vynikající prelát (1390–1450). Nar. ve Francii na hradě Arbentu v Bugeysku, byl arcibiskupem arleským a r. 1426 učinil jej Martin V. kardinálem; týž poslal jej na koncil v Sieně. Na církevním sněmu basilejském r. 1431 předsedal A. s kardinálem Juliánem a osvědčoval činnost a obezřelost velikou. Zvláště jeho přičiněním stalo se, že byla zmařena snaha Eugenia IV., utužiti autoritu papežskou, seslabenou částečně sněmem kostnickým; zastávalť horlivě zásadu, že oekumenický sněm stojí nad papežem. Jemu také podařilo se dostati císaře Sigmunda na svou stranu, zmařiti záměr Eugeniův, jenž chtěl koncil dostati do Bologně a tím pod svůj bezprostřední vliv, a konečně i způsobil. že byl Eugenius IV. se stolice papežské sesazen a na ni povýšen Felix V. Za to sesazený papež prohlásil A-a za zbavena všech hodností církevních; ale nástupce Eugeniův, Mikuláš V., dosadil A-a opět do všech hodností jeho a jmenoval jej legátem v Německu. A. zemřel v Salonu a pohřben v Arlesu. Clemens VII. prohlásil jej r. 1527 za blahoslaveného. Vynikající schopnosti jeho, zvláště jeho řečnickou způsobilost, výtečnou paměť a diplomatickou obratnost vynášejí vrstevníci jeho, zvláště Aeneas Sylvius.

2) A. Mateo, znam. spisovatel španělský. Nar. asi v polovici XVI. stol. v Seville, byl za Filippa II. úředníkem (contador) při královských důchodech, podroben však byl následkem jakýchsi nesrovnalostí při skládání účtů soudnímu vyšetřování, načež uchýliv se do zátiší, obíral se literárními pracemi a studiemi. Asi r. 1609 vystěhoval se do Mexika a tam, jak se podobá, za nedlouho zemřel. Díla svá psal A. všecka v pokročilém věku a jsou též vesměs důkladně propracována, zvláště po stránce jazykové jsou vzory čisté kastilštiny. Hlavní dílo A-ovo jest román (novela picaresca) Aventuras y vida de Guzman de Alfarache, jejž nazval sám »stráží lidského života«. Prvý díl románu toho vytištěn r. 1599 v Madridě, a v šesti létech vyšlo 26 vydání Tento úspěch povzbudil jiného spisovatele k vydání II. dílu, jenž vyšel r. 1603 v Barceloně, načež A. odhodlav se k sepsání II. dílu (vyšel ve Valencii r. 1605) pomstil se svému nepovolanému pokračovateli tím, že mu vykázal v II. díle vynikající, ač málo čestnou úlohu kollegy vlastního hrdiny. Třetí díl slíbili oba, avšak nevydal ho ani ten, ani onen. Román A-ův patří ke druhu básnického vypravování v pravdě španělskému, tak zv. pikaresce, t. zcela realistickému a humoristickému líčení mravův a dobrodružství taškářů, dobrodruhů (picaro) nižších vrstev obyvatelstva. Směr ten, jenž zachvátil celou Evropu, zahájil Diego Hurtado de Mendoza svým Lacarillo^{[red 1]} de Tormes, a vliv díla tohoto jest patrný v románu A-ově. Co do skladby liší se A. od Mendozy tím, že rovněž autobiografické vypravování hrdinovo propleteno je četnými, často nepoměrně širokými a učenými moralisujícími úvahami, čímž asi chtěl se vyhnouti možnému znemravňujícímu vlivu podobného vypravování, jakož i námitkám inkvisice. Též některé episody ruší jednotnost díla, ač některé z nich mají cenu básnickou, jako na oř. povídka o lásce Osmina a Danaje. Román A-ův vzbudil veliký rozruch po Evropě, překládána opětně do frančiny, italštiny, němčiny (poprvé spracoval jej Aegid. Albertinus), portugalštiny, angličiny, hollandštiny a latiny (Kaspar Ens 1623). Francouzsky vzdělal jej též Lesage vynechav všecky přebytečné části. Tyto označeny jsou též zvláštními známkami v nejlepším vydání díla toho, které podal Ariban^{[red 2]} v III. sv. své Biblioteca de autores españoles, v Madridě r. 1846, kdež i otištěn je II. nepravý díl. Mimo »Guzmana« napsal A. ještě poetický životopis San Antonio de Padua (ve Valencii 1607) a Ortografia de la lengua Castellana (v Mexiku 1608), traktát to duchaplný a závažný. Srv. Ariban l. c., Discurso preliminar sobre la novela española (str. XXV.–XXVIII. fol.) a Ticknor, History of spanish literature, sv. III.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Podle Oprav na konci I. dílu: 769 str., 1. sl., 6. řád. shora, místo Lacarillo čti Lazarillo. (dostupné online)
2. Podle Oprav na konci I. dílu: 769 str., 1. sl., 25. řád. shora, místo Ariban čti Aribau. (dostupné online)