Ottův slovník naučný/Aldehyd
Ottův slovník naučný | ||
Aldegundis | Aldehyd | Aldehyd-ammoniak |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Aldehyd |
Autor: | Bohuslav Raýman, František Hanuš |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 753–754. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Aldehydy |
Aldehyd jest jméno druhové v chemii i vyznačuje takové sloučeniny, které vynikají skupinou prvkovou COH. Ke skupině té hledí veškeré přeměny, jichž látky ty doznávají pod vlivem různých činidel chemických. Látky vodík přivádějící proměňují je v alkoholy (skupina COH změní se v CH2.OH), látky okysličující mění je v kyseliny COH v CO2H. Některé ze sloučenin těch objevují se ve přírodě (silice hořkomandlová, a. skořicový, vanilin a j.), kdež vznikly bezpochyby všechny z látek složitějších. Možná, že aldehydická skupina prvkův uhlíku, kyslíku i vodíku hraje velice důležitou úlohu při vyživování rostlin, možno sobě alespoň snadno rozkladem kysličníku uhličitého i vody (předních to potravin bylině sloužících) sestaviti a. formylový, COH2, jenž složením svým velice cukrům jest blízký. (Baeyerova hypothesa.) Cukry pak souvisí blízko se škrobem a buničinou, základnými to látkami těla bylinného. Nověji i bílkovinám přičítaly povahu aldehydickou; cukry některé skutečně jeví se býti a-y. Některé a-y vyrábějí se uměle technicky. Ke každé kyselině náleží forma aldehydická, na př. kyselina octová souvisí s a-dem octovým, jenž jest částí tak zvaného výstřelku. t. j. prvního destillátu při destillaci líhu v lihovarech. Rn.
A. benzoový čili benzaldehyd, neprávem též silice hořkomandlová zvaný, jest látka velmi přijemně páchnoucí, která ve stavu volném nalézá se v listech Prunus padus a rozkladem kvasivým vzniká rozštěpením amygdalinu (v. t.), jenž mimo jiné jest i v hořkých mandlích. Destillací těchto mandlí nabýváme oleje, jenž kromě kyanovodíku obsahuje též a. benz. Jest to tekutina čirá, ale záhy žloutnoucí, řídce teče, voní po hořkých mandlích, vře při 180° i jeví složení C6H5.COH. Látka ta, z přírody pochodící, jest poměrně drahá i sloužíc různým účelům bývá falšována stejně páchnoucím nitrobenzolem, kterýž ovšem v některých odvětvích průmyslu na př. v parfumerii, může zcela slušně a. benz. nahraditi. I líhem a aetherickými oleji bývá porušován. Přítomnost nitrobenzolu (oleje Mirbanova) poznáme již pouhou tíží oleje. V novější době pomýšleli učiniti látku tu východiskem k umělé přípravě indomodři, jelikož však původ z přírody cenu její velice zvyšuje, připravena od chemiků lacině z uhlovodíku dehtu kamenouhelného – toluolu C6H5.CH3. Tohoto uměle získaného a-u benzoového mnoho se užívá v továrnách barvářských.
A. skořicový, jehož složení jest. C6H5.CH=CH.COH, nalézá se v olejích skořicovém a kasiovém, kteréž jím zapáchají. –n–