Ottův slovník naučný/Alcabála

Ottův slovník naučný
Alca	Alcabála	Alcabitius

Údaje o textu
Titulek:	Alcabála
Autor:	František Čuhel, redakce
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 746. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Dílo ve Wikipedii: Alcabala

Alcabála, alcavala (špan.), z arabského al-kabála, slovo, jež u arabských autorů již X. stol. počínajíc se vyskytuje a značilo poplatek (taxu) různý dle různé doby. Ve Španělsku znamená a. poplatek z každého movitého nebo nemovitého statku, který bylo zapraviti při každém prodeji a výměně. Daň ta povolena byla původně kastilskému králi Alfonsu XI. k dobytí Algecirasu, potom k vedení války proti Maurům vůbec, konečně stala se však stálou daní. Za povolení daně té dostalo se městům práva účastniti se sněmův. Obnášela 10 %, později 15 % trhové ceny a vybírala se ze všeho zboží, ať surového, ať spracovaného, tolikráte, kolikrát zboží to bylo prodáno. Přílišná výška této daně byla příčinou úpadku průmyslu v Kastilii a všech provinciích, které jí byly stiženy. Proto již vévoda Alba pokoušel se zaváděti ji v Nizozemí, potkal se však s energickým odporem. Za panování Ferdinanda VI. přispěli marquez de la Ensenada a José de Carjaval mimo jiné opravy berní též ke snížení a-ly. Kardinál Ximenez provedl opravu a-ly, ano zasazoval se též o zrušení její, ale marně. Roku 1808 byla zrušena a nahrazena poplatnickým systémem francouzským; než 1814 zavedena znova, neosvědčila se však a ustoupila novějšímu zřízení bernímu. — A. del viento, poplatek z dovezeného cizího zboží při prodeji jeho. Srov. Rau, Grundsätze d. Finanzwissenschaft 1860. red. Č–l.