Ottův slovník naučný/Albret

Ottův slovník naučný
Albrespy	Albret	Albrici

Údaje o textu
Titulek:	Albret
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 741. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Albret, pagus leporetanus, býv. zemička v sev. Gaskoňsku, nyní v dep. des Landes; hlavní místo Albret (Labrit). Dle ní zvala se slavná rodina d'A. jež odvozovala svůj původ od Amanieua, pána z A-u († 1060). Různými sňatky získali páni z A-u království Navarru, Béarnsko a Foix (1484), vév. d'Alençon a de Berri, hrabství d'Armagnac a de Rodez (XVI. stol.). Z nejznámějších osob tohoto domu uvádíme: Charles d'A., hrabě de Dreux, jenž řídiv bitvu u Azincourtu ztratil život (1415). Jeanne d'A, královna navarrská, dcera Jindřicha II. z Navarry a Marguerity, sestry Františka I., nar. 1528. Zamítnuvši ruku syna Filipa II., krále špan., zasnoubila se s Antonínem Bourbonským, vévodou vendômským, jemuž porodila Jindřicha IV. Přestoupila ke kalvinismu (1556) a zavedla jej do svých zemí. Přibyvši do Paříže ke svatbě syna svého s Margueritou z Valois, sestrou Karla IX., byla, jak se praví, otrávena (9. čna 1572). Některé z jejích znělek byly vytištěny v dílech Joachima Dubellaye. »Byla ženou jen pohlavím,« praví o ní d'Aubigné. Panství A. stalo se vévodstvím r. 1550. Ludvík XIV. daroval je za apanáži vév. de Bouillon (1652). Poslední téhož jména byl César-Phébus, maršálek francouzský († 1676).