Ottův slovník naučný/Albers
| Ottův slovník naučný | ||
| Alberovice | Albers | Albersdorf |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Albers |
| Autor: | Emerich Maixner, redakce |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 709–710. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Albers: 1) Johann Abraham (* 1772 – † 1820 v Brémách). Nabyv klassického a průpravného medicinského vzdělání na lyceu brunšvickém konal lékařská studia v Jeně, Gotinkách, Marburku, ve Vídni, kde byl žákem slavného klinika P. S. Franka a okulisty Schmidta a posléze v Edinburce a Londýně. Za jeho pobytu v Anglii připravovaly se důležité reformy v tamějších nemocnicích a ústavech dobročinných, jimž A., pojav jejich velikou důležitost, hleděl také na kontinentu raziti cestu a proto r. 1799 přeložil památný spis Blozzardův: Suggestions for the improvement of hospitals and other charitable institutions (Londýn 1796). V překladu tom nalézáme velmi zajímavé líčení poměrů lékařských v Anglii a Německu a popsání londýnských, edinburských a vídeňských nemocnic, jakož i tamějších škol lékařských. Vrátiv se z cest a usadiv se v Brémách byl záhy v rodném městě hledaným očním a dětským lékařem; volné chvíle pak věnoval spisování lékařskému a studiím ve srovnavací anatomii, ve které měl velkou zálibu. Není lékařské discipliny, ve které by se A-ův kritický talent a bystrý duch nebyl se zdarem pokusil. Vedlé menších pojednání a sdělení o zákalu čočky, současných zábyvech obou očí, léčení úplavice cukrové, léčení vředův a venerických chorob kyselinou dusičnou, oparu, skvrnité nemoci, vyvrácení dělohy dlužno především jmenovati monografii o pulsaci v dutině břišní a menší pojednání o argyrismu. – Jsa přítelem Homa v Edinburghu, jenž v pathologii mázdřivkového krupu zajímá nejčestnější místo, byl jím povzbuzen konati pilná pozorování o děsné nemoci, která tehdy v celé Anglii, severním Německu a Francii řádila, a snaha, přiměřený nalézti lék proti chorobě té, byla jeho nejhlavnějším životním úkolem. Když císař Napoleon I. po úmrtí syna hollandské královny Hortensie mázdřivkou r. 1809 vypsal odměnu 12.000 franků na zodpovídání otázky o podstatě a lečbě diftherie, ucházel se A. o ni spisem: De tracheitide infantum vulgo croup vocata, a cena udělena ex aequo jemu a ženevskému Jurineovi. V zájmu věci přeložil později klassické spisy Homovy, Jurineovy, Royer-Collardovy a Travenfeltovy o krupu. Již před tím vyznamenán byl stříbrnou a zlatou medaillí, jež mu Josefinská akademie vídeňská udělila za vzorné zodpovědění otázky o podstatě a lečbě coxitidy. Také práce A-y ze srovnavací anatomie mají velkou cenu; mimo menší pojednání o anatomii oka nižších ssavců, ptáků, plazův a ryb uveřejnil jako plod pilných studií větší illustrovaný spis: Icones ad illustrandam anatomen comparatam (1818), pojednávající o osteogenesi cetaceí. Pověst, které jako učenec se těšil, přinesla A-ovi mnohá vyznamenání a čestné členství veškerých tehdejších učených společností. Mx.
2) A. Johann Christoph, něm. lékař a přírodozpytec (* 1795 – † 1857), byl od roku 1814 v prus. službách a řídil od r. 1840–49, kdy byl pensionován, král. lékař. školu v Berlíně. Znamenitá jest jeho Monografie der Heliceen (1850) a Über die Mollusken Madeiras (1854) kromě mnohých jiných prací. red.
3) A Johann Friedrich Hermann (* 1805 v Dorstenu – † 1867 v Bonnu) konal studia lékařská na universitě v Bonnu, při které dosáhl hodnosti professora a správce farmakologického ústavu. Četné jeho monografické spisy a pojednání, které dotýkají se převahou pathologie vnitřních nemocí a pathologické anatomie, zajímají velice psány jsouce vzorným způsobem; dokonalá znalost starší literatury a důkladné spracování klinického materiálu nad jiné je vyznamenávají; empirická zkušenost i fysiologická stránka pathologie nalézají v nich stejně spravedlivého ocenění. Ze spisů jeho buďtež jmenovány: Atlas der pathologischen Anatomie (1832–62); Die Darmgechwüre (1831); Beobachtungen auf dem Gebiete der Pathologie und pathologischen Anatomie (1836–1840); Die Kehlkopfkrankheiten (1829); Allgemeine Pathologie (1842–44); Erkenntniss der Krankheiten der Brustorgane (1850). Mx.