Ottův slovník naučný/Alběnice

Ottův slovník naučný
Albenga	Alběnice	Albenreut Starý

Údaje o textu
Titulek:	Alběnice
Autor:	August Sedláček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 706. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Ouběnice (Bystřice)

Alběnice (nyní Ouběnice), ves farní s 286 obyv. českými, v okrese votickém (mezi Voticí a Bystřicí), s got. chrámem sv. Markéty, v němž jest hrobka Radeckých z Radče. V ssutinách bývalé tvrze, nyní dokonce rozebraných, objeveno asi před 30 léty pečetidlo Držikraje, syna Hroznaty z Alběnic, se znakem trojích parohův, pocházející snad z konce XIII. neb počátku XIV. stol. Vzácná tato památka se nyní pohřešuje. Zbraslav z A. připomíná se r. 1327. Podací kostela zdejšího, který stál již v polovici XIV. věku, rozděleno bylo na hlasy mezi vladyky zdejší, tomické a jelenecké. Ze zdejších vladyk připomínají se 1359–1360 Protivec, Držkraj a Vilém bratří a Petr, později Jindřich († r. 1381), Heřman Kužel († r. 1385), Mikeš se synem Křížem († roku 1387) a 1387 Blahut, 1396 Václav. To dosvědčuje, že byla ves rozdělena na malé statky, jakož na př. koupil roku 1396 Pešek z A. s manželkou Zbynkou půl lánu dědin od Bohuslavy, vdovy Svatoslavovy, a Jana z A. (Pešek † r. 1406). R. 1411 připomíná se Markéta, vdova po Ptáčkovi z A., jako poslední této řady. Neb držitelé hradu Léštna skoupivše části A. i Tomice, drželi oboje k Léštnu až do roku 1664. Po r. 1620 zbaven jest kostel duchovního správce a patřil k Bystřici až do r. 1819, kdež vrchnost a osadníci novou faru postavili. Po smrti Anny Albertiny z Fürstenberka dostaly se A. za díl dceři její z druhého manželství, Albertině Eusebii z Briamontu, vdané za Jana Jiříka Radeckého z Radče, který je připojil ke statku Tvořešovskému. (Popis v A. N. Vlasákově Bibl. místních dějepisův I. 100.) Sčk.