Ottův slovník naučný/Alard
| Ottův slovník naučný | ||
| Alarcos | Alard | Alaricianum breviarium |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Alard |
| Autor: | Ladislav Dolanský, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 684. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Alard [alár] neb Alardus: 1) Lampert, theolog, básník a spisov. hudební, * r. 1602 v Crempe, † 1672 jako pastor v holšt. Brunnsbüttelu. Byl korunovaným cís. básníkem (1624), napsal několik histor. spisů (Nordalbingia seu Historia rerum praecipuarum in Nordalbingia ad a. 1653 gestarum, vydal Westphalen 1749 v »Monum. inedita rerum germ.«, I. sv.) a založil ve své otčině hudební společnost »Convivium musicum«; obíral se rád učenými studiemi o hudbě a napsal historicky důležité dílo De veterum musica, liber singularis (1636), v němž ukazuje na význam hudby v starověku, popisuje nástroje a jich druhy, a mezi jiným vytýká důležitost melodie, která prý jest nejlepším prostředkem k vypuzení ďábla, čímž, jakož i naprostou nepřízní k hudbě světské projevuje se duchovním proniknutým předsudky své doby.
2) A., Marie Joseph Louis, franc. lékař z Toulousu (* 1779 – † 1850), byl za válek franc. ranhojičem armády rýnské a po doktorátu (1803) působil od r. 1811 až do smrti při ústavu »čestné legie«. Vstoupil do lékařské akademie a redigoval její »Bulletin des sciences médicales«. Spisy jeho jsou: Dissertation inaugurale sur le catarrhe de l'orille (Paříž 1803), Histoire de l'Elephantiasis des Arabes (1806 a 1824) a Siège et nature des maladies (2 svaz. 1827).
3) A. Delphin Jean, virtuos na housle a skladatel (* 8. bř. 1815 v Bayonně, † 22. ún. 1888 v Paříži). Absolvovav konservatoř pařížskou, kde houslím u Habenecka, komposici u Fétisa se učil, vystupoval v koncertech s neobyčejným úspěchem, tak že již r. 1843 po smrti Baillotově jmenován byl professorem houslí na konservatoři pařížské. R. 1850 obdržel řád čestné legie a r. 1858 stal se prvním solistou cís. kapely. A. byl nejen jedním z nejpřednějších houslistův a učitelův, ale i plodným skladatelem. Napsal pro svůj nástroj množství fantasií, duett a étud, koncert (op. 15.), kvartetto (op. 8.), jakož i výbornou školu houslovou, která zavedena na konservatoři pařížské a přeložena do četných jazykův. Dý.