Ottův slovník naučný/Alangium
Ottův slovník naučný | ||
Alangieae | Alangium | Alan-chán |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Alangium |
Autor: | Josef Dědeček |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 680–681. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Alangium Lamarck, rod z čel. Combretaceae, tribus Alangieae. Květy obojaké, pravidelné s lůžkem prohnutým, po jehož kraji se rozkládá kalich 5–10zubý, prostoplátečný a 5–10listá koruna z čárkovitých, zpět ohnutých plátků složená. Tyčinek značně dlouhých 2–5krát tolik jako plátkův a volných. Od vaječníka v lůžku ponořeného vyniká dlouhá čnělka s hlavatou bliznou. Bobule, kalichem korunovaná, angreštové podobná. ale podél slabě žebernatá, obsahuje jediné semeno. A. jsou dřeviny pravidlem bezbranné, zřídka trnité, s listy vytrvalými, podlouhlými, střídavými a květy bílými, úžlabními. Rostou asi 10 druhů v tropické Asii a Africe, kdež chutnými plody prospívají. A. hexapetalum a A. decapetalum Lamk. jsou i dobrými léky. První dává aromatický kořen, u Malajů co počišťující lék velmi oblíbený, a u Indův kara-angolam nebo namedon zvaný. Kořen druhého, mající podobné vlastnosti, zovou angolam neb angoli. Jest to strom vždy zelený, jenž poskytuje dřevo bílé, velmi tvrdé. Děd.