Ottův slovník naučný/Alandskij
| Ottův slovník naučný | ||
| Åland | Alandskij | Alangieae |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Alandskij |
| Autor: | Arnošt Winter |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 680. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Alandskij Pavel Ivanovič, klass. filolog ruský (* 1844 – † 1883). Dokončiv r. 1865 studia bohoslovecká, vstoupil na universitu petrohradskou jako posluchač fakulty historickofilologické, obíraje se hlavně filologií klassickou. Po tříletém působení na Alex. – Nevském duchov. učilišti stal se 1873 soukr. docentem řecké literatury na univ. petrohr., 1874 stát ním docentem řecké literatury na univ. kijevské, ve kteréž hodnosti potrval až do konce života. Od r. 1877 četl na univer. též o jaz. latinském, o římské literatuře a starožitnostech. Hlavní spisy A-kého odnášejí se k jazyku, literatuře a historii řecké: O značeniji i upotrebleniji coniunctivi v jazykě Iliady i Odisseji (dissertace magisterská, Petrohr. 1873); Filologičeskoje izučenije proizvedenij Sofokla (nedokonč., 1877); Izobraženije duševnych dviženij v tragedijach Sofokla (1877). Posmrtné dílo A-kého o dějinách řeckých Istorija Greciji vydáno bylo 1885 od histor.-filol. fakulty univ. kijevské redakcí prof. J. A. Kulakovského a A. A. Kozlova. Spis ten není prost podstatných vad, avšak celkový výklad jest dosti správný. – O nejstarších dějinách římských jedná spis Drevnějšij period istoriji Rima i jego izučenije (1882), v němž posuzuje nejdůlež. díla literatur evropských o nejst. historii římské. Do oboru filologie všeobecné a do filosofie náležejí studie: Poezija, kak predmet nauki (1875); Filosofija i nauka (»Univers. Izvěst.«, leden 1877); Encyklopedija i Metodologia klassičeskoj filologiji, výklad a rozbor spisu Beckova; V. J. Gern ob arijskoj semě, jeja strojě i razvitiji (1880). Kromě toho posoudil A. v »Kijevsk. Univ. Izv.« od r. 1873–1883 řadu čelných děl z oboru filologie klass., historie, psychologie, mimo jiné i »Život Řekův a Římanů« Fr. Velišského (1877). Jako filolog náležel A. ke škole Steinthalově, a ve pracích jeho filologických všude jest psychologie pevným základem. To patrno jest na př. ve studii o konjunktivě v Il. a v Odyss.; taktéž rozprava Izobraženije duševnych dviženij v tragedijach Sofokla obsahuje více psychologie nežli filologie. Dle A-kého hlavním úkolem filologa jest ve plodech slovesných vyhledati zásady života duševního a na jednotlivých příkladech je vysvětliti. – Spisy jeho mají ráz poněkud abstraktní, vynikají však jednotnou methodou psychologickou a přesným, souvislým výkladem. Zásluhy A-kého náležitě oceněny byly teprve po smrti jeho hlavně od prof. A. A. Kozlova, F. J. Fortinského, F. G. Miščenka a J. Kulakovského (v »Kij. Univ. Izvěst.«, 1883, 1884, v »Žurn. Min. Nar. Prosvěšč.«, 1884). w.