Ottův slovník naučný/Alaj

Ottův slovník naučný
Alaj (pohoří)	Alaj	Álaja

Údaje o textu
Titulek:	Alaj
Autor:	Rudolf Dvořák
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 677–678. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Alaj, slovo turecké pro každý veřejný průvod, ať vojenský, občanský neb náboženský. V ohledu posledním zovou se tak po výtce průvody úředníků státních a dvorních, v nichž sultán každého pátku do některé mešity se ubírá, zvláště pak slavnostní průvody obou bajrámů ze seraje do hlavní mešity Aja Sofia. Náčelník průvodů těch zove se alaj beji, kdežto sluhové o pořádek pečující alaj čavuš se nazývají. Ve vojenství tureckém užívá se slova a. o utvoření čáry bitevní, kdežto v rozdělení vojska jest to terminus pro pluk, někdy i pro menší oddíly vojska, jehož velitel rovněž alaj beji neb míralaj (plukovník na koni neb podplukovník) slove, kdežto alaj emíni jest terminus pro majora, který jest současně účetním pluku. Dk.