Ottův slovník naučný/Ala-tau
| Ottův slovník naučný | ||
| Alaška | Ala-tau | A latere |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Ala-tau |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 687. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
Ala-tau (kirg. a arab., pestré hory) horstvo ve vnitřní Asii, rovnoběžné s Thianšánem, na hranici rus. a čín., západně od Džungarska; rozkládá se mezi 42°–45° s. š. a 75°–82° v. d., dosahuje čáry sněžné. pne se do výše až 3693 m. Rozeznává se: 1. Zajilský A. čili Kungej A. mezi řekou Ili a jez. Isikulským. Délka jeho jest o ⅓ menší než Pyrenejí. Nejvyšší vrcholy jsou: Turgeňasy, Turajgyr, Almatinskij, Keskelenskij, Suok-Tjube a j. 2. Semirěčinský č. Džungarský A. prostírá se na sev. od řeky Ili mezi 44°–46° s. š., tvoří částečně hranici mezi krajem semirěčinským a prov. ilijskou. Doly poskytují hojnost olova, mědi, zlata a uhlí. 3. Kuznecký A. mezi 51°–57° s. š., na hranici gub. tomské a jenisejské. Vyšší čásť A-a Kuzneckého (od stoku ř. Čuijči s řekou Čulyšmanem až ku pramenům ř. Mrasy) nazývá se Abakanskými horami. Vrcholy těchto hor pokryty jsou věčným sněhem; nejvyšší jest Tamarnyn-Tal-Čeku (4800 m). V ostatní části Kuznecký A. sotva dosahuje čáry sněžné (Karhygan, Velký a Malý Kanym a j.). Složením geologickým podobá se Kuznecký A. Uralu. – A-ský okruh má na 175.000 km2 160.000 obyv., z nichž asi 69.000 jest Rusův, ostatní jsou Kirgizové. Na sev. svahu pohoří A-ského jest pevnost Věrnoje. Obchodem s Čínou důležito jest město Stará a Nová Kuldža na ř. Ili.