Ottův slovník naučný/Ala-dag

Ottův slovník naučný
Alada	Ala-dag	Aladin

Údaje o textu
Titulek:	Ala-dag
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 675. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Ala-dag (tur. ala, vysoký, dag, hora), jméno souvislých horstev, pásem i jednotlivých hor, které se velmi zhusta vyskytuje v přední Asii i v evropském Turecku. Uvidíme tyto důležitější: 1) A., vulkanitcké pohoří v turecké Armenii ve vilájetu erzerúmském, sandžaku bajezidském, na sev. jezera Vanu a jihozáp. od Araratu, dosahuje až 3300 m výše. Na sev.-vých. svahu jeho pramení se Murád-su (Vých. Eufrát). – 2) A., pohoří v Malé Asii na rozhraní mezi vilajety kastamunským a angorským, táhne se od vých. k záp. vztyčujíc vrcholy své až do výše 2500 m. – 3) A., sluje čásť Tauru mezi Bulgar-dagem a Antitaurem, tvořící kompaktní horstvo přes 3400 m vysoké, kteréž pouze dva přítoky Sejhunu, Samantia-su a Korkun-su prorývají. Jím vede ve výši 970 m průsmyk proslulý svou důležitostí strategickou a známý jménem Killické brány. Od dob nepamětných procházeli tudy národové; Assyrové vtrhli průsmykem tím do vnitra Malé Asie a podmanili ji, Alexander Veliký přitáhl jím do údolí řeky Kydnu a k Issu, a také voje Saracenů, Seldžukův a Mongolův užívaly cesty té. Naposledy táhl tudy 1836 egyptský Ibráhím paša, jenž průsmyk opevnil, aby tureckému vojsku zamezil cestu do rovin syrských. – 4) A., pásmo horské v sev.-vých. Persii, jižně od řeky Atreku a sev.-záp. od města Mešhedu, má 3700 m výšky. – 5) A., čásť pohoří rhodopského ve vilájetu drinopolském, záp. od Drinopole, 1260 m vys.