Alígarh, Aligur, město v Indii, v Severozáp. provinciích, má 61.730 ob. (1881), v čemž zahrnuto obyv. domácího města Koilu, jež k novějšímu A-u přiléhá; bylo 38.253 hindů, 22504 muham., 676 džajnů, 264 křesťanů, 33 jiných. Pevnost v A-u, 225,6 m n. m., platívala za nedobytnou, ale byla dobyta lordem Lakem, anglickým generálem, r. 1803, následkem čehož celá krajina padla do rukou Angličanů. Koilu dobyl r. 1194 Kutb-ud-dín, později opět r. 1526 Babar, mugalský císař, jenž ustanovil místodržitelem v Koilu přívržence svého Kačaka Alího, jenž založil tvrz, a od něhož pochází jméno A. Dále prodělaly město i okres různé osudy, až r. 1784 Sindhia (Gvaliorský) se jich zmocnil, při němž zůstaly do r. 1803, když jich dobyto Lakem. Jest tam stanice východoind. dráhy (East Indian Ry.) a také stanice druhé dráhy, audh-rohilkhandské. Poštovní stanice a také poštovní dílny na výrobu vozů, vaků a jiných poštovních potřeb, jež zaměstnávají 700 lidí; soudní budovy, angloorientálská kollej, školy, vězení, kostel, lékárna, telegrafní stanice atd. Pak tam má sídlo zvláštní spolek zvaný »Alígarh Institute and Scientific Society«, zal. r. 1864 navábem Sajjidem Ahmedem Chánem, jehož hlavním účelem jest překládati moderní vědecká a historická díla na domácí jazyk; má knihovnu 2000 svazků, čítárnu pro anglické a domácí časopisy; vydává také časopis »Alígarh Institute Gazette« dvakrát týdně (v anglickém jazyku a v urdu); mimo to tam vycházejí jiné časopisy. Hlavní obchod v bavlně, na jejíž lisování jsou tam lisy evropské i domácí. – Okres alígarhský má na 5061,5 km2 obyv. (1881): 1,021.187, a to 901.144 hindů, 117.339 muham., 2377 džajnů, 26 sikhů, 289 křesťanů, 10 parsů; 54% bylo mužského pohlaví; připadlo v průměru 522 osob na 2,6 km2; bylo 1743 měst a vesnic. Okres tento leží v Doábu (mezi Gangou a Džamnou) a jest to pláň náplavná, dosti úrodná a jest také dostatečně uměle zavodňována. Řeka Káli a čásť průplavu řeky Gangy protékají okres; mimo to některé menší říčky a potoky. Větší čásť prostory, asi 88% vzdělává se rolnicky, bývají 2 až 3 sklizně ročně, pěstují se hlavně pšenice, ječmen, proso, bavlna, indych, jež také tvoří hlavní předměty vývozu; také olejová semena a sanytr se vyvážejí. Dovoz: cukr, rýže, angl. kusové zboží, koření, kovy, tabák, stavební dříví a j. Fl.