Ottův slovník naučný/Akusilaos
Ottův slovník naučný | ||
Akureyri | Akusilaos | Akustická místnost |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Akusilaos |
Autor: | František Drtina, Jan Placek |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 669. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Akusilaos: 1) Jeden z předchůdců vlastního filosofického přemýšlení v Řecku, obyč. fysiology zvaných, kteří na základě básnických tradicí Homérových a zvláště Hésiodových chtěli určitějších nabyti představ o vzniku a vývoji světa, vedeni jsouce při tom více obrazotvorností než přesným rozumováním. A-aovi, jenž v názorech svých podstatně Hésioda se přidržel, je původem všeho χάος (prasměs), z něhož se nejprve bytost mužská a ženská: Erebos (temno) a Noc vyvíjejí. Ze spojení jich obou povstaly prý pak Aithér (vzduch), Erós (láska), Métis (moudrost) a velké množství božstev ostatních. Dna.
2) A. Argejský, z města Kerkady blíže Aulidy v Boiótii (i v této zemi totiž byla krajina zvaná Argos), jeden ze starých řeckých logografů, t. j. kronikářů, předchůdců Hérodotových v dějepisectví. kteří hlavně místní pověsti a báje, jakož i rodokmeny prosou, a to nářečím novoiónským, spracovávali a tak základ k vyvíjení se dějepisectví u Řeků položili. Dle neurčitých zpráv starých žil A. asi v prvé polovici V. stol. př. Kr. a složil rodokmeny, jichž se cituje až 3. kniha. Jak ze zpráv starých a zlomků A-aova díla (tyto viz u bratří Müllerů Fragm. histor. Graec. I., 100–103.) patrno, A. přidržel se sice často zpráv krajana svého, boiótského básníka Hésioda, vypravoval však i mnoho různého a nového. Dle Suidy s. v. Hekataios spis pode jm. A-aovým tehdy zachovaný pokládán však byl za podvržený. Pek.