Ottův slovník naučný/Aktuár
Ottův slovník naučný | ||
Aktuální energie | Aktuár | Aktukovo |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Aktuár |
Autor: | Jan Jaromír Hanel, František Kropsbauer |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 668. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Aktuár |
Aktuár (lat. actuarius), soudní písař. Úřad tento vznikl, když ustálil se v řízení soudním obyčej, výpovědi stran aneb rozsudky, třeba původně jen v stručném výtahu, sepisovati. V říšském zákonodárství německém úřad soudního písaře takového již ve XIII. stol. se vyskytuje (1235). A. měl zároveň právo ověřovati opisy. V pozdějších dobách nazýván a-em podřízený úředník soudní, zejména i v Rakousku, kdež a-y byli písaři při soudech patrimoniálních, a později, když nastaly smíšené úřady okresní, nazýváni tak úředníci konceptní v XI. třídě hodnostní, kteří se dělili na a-y politické a soudní. Hodnost soudního a-a byla o stupeň vyšší než auskultanta. Pří posledním upravení organisace soudní na jejich místo nastoupili soudní adjunkti. –l. Kr.