Ottův slovník naučný/Aktorovec
Ottův slovník naučný | ||
Aktorát | Aktorovec | Aktuální |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Aktorovec |
Autor: | Albert Dohnal |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 668. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Aktorovec (řec. Ἀκτορίων, Ἀκτορίδης, lat. Actorides), potomek Aktórův, hlavně oba bratří Eurytos a Kteatos, zvaní po matce též Molionovci. Jindy pokládají se oba za syny boha Poseidóna, jehožto ochraně v boji se těší a k jehož slavnostním hrám na Isthmu průvod vedou. O obapolném poměru bratří A-vců pověsti se rozcházejí. Původním zdá se býti názor, jenž v bratřích spatřuje sice blížence, tělem však zcela samostatné; avšak okolnost, že oba A-vci vyskytují se vždy jen společně, záhy zplodila domněnku, že byli dokonce též tělesně srostlí (διφυεῖς), jakož tvrdily pověsti pozdější vykazujíce opětně různé varianty. – Nejsouce ještě dospělí věkem vypravili se se strýcem svým Augeiem, králem épejským, proti Pylanům, avšak neznajíce se ještě dobře v umění válečném málem byli by padli rukou Nestorovou, kdyby jich nebyl Poseidón mrakem zakryl a s bojiště odstranil. Později účastnili se také pověstné honby na kance kalydónského. O pohrobních hrách, vystrojených na počesť Amarynkeovi, v závodech vozových spojenými silami předstihli Nestora. Síla jejich zmohutněla časem tak, že nebezpečnou stala se samému Hérakleovi. Když totiž Héraklés proti Augeiovi, jenž vymíněné mzdy mu odepřel, do pole se vypravil, a Augeias oběma bratrovcům svým vedení vojska svého svěřil, Héraklés v takové ocitl se tísni, že odhodlal se posléze lstí a úkladem zbaviti se odpůrců svých. Položiv se tedy blíže města Kleón do zálohy přepadl je ubírající se s průvodem ku hrám isthmickým a zabil je. Na místě, kde padli, zřízen jim pak náhrobek. — Syn Kteatův byl Amfimachos a Eurytův Thalpios, oba vůdcové Épeiů před Trojou. — Různé výklady mythu i jmen viz ve článku Bernhardově v Roscherově slovníce s. v. Aktorion; srv. též Preller, Mythol.³ 2, 237. nn. Dnl.