Ottův slovník naučný/Aksaj
| Ottův slovník naučný | ||
| Akry | Aksaj | Aksajská stanice |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Aksaj |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 652. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
Aksaj: 1) Pravý přítok Tereku, vytéká z Černých hor kavkázských a teče 160 km směrem sev., u vsi Aksaje vlévá se do jez. Čuvalského a vychází z něho pode jm. Cuvaly, načež ústí u Dubovské do ramene tereckého Karginu dvěma rameny, z nichž jedno slove Kuru (Suchý)-A., poněvadž v létě vysychá. A. jest rybnatý a přijímá mnoho horských ručejův. Na pravém jeho břehu, jihozáp. od Kizljaru v okr. kumyckém (oblasť terská), jest ves Nový A. neb Taškiču, obydlená muham. Kumyky (asi 4000 obyv.) sekty Omarovy.
2) A., pravé rameno Donu, odděluje se od něho při stanici Melechovské a spojuje se s ním opět po 90 km toku u Aksajské stanice, tak že tvoří tím značný ostrov (22 km široký) prorývaný mnohými průplavy. Jsa nízko položen bývá často zaplavován vodou, pročež m. Starý Čerkask na něm stojící bylo r. 1804 opuštěno a založen západněji Novočerkask. A. přijímá mnoho říček, z nichž největší jest Gruševka a Kadamovka; po celém toku jest A. splavný jen z jara, v létě pouze 28 km splavných. Při ústí jeho v okr. čerkaském (v oblasti kozáckého vojska donského), sev.-záp. od Rostova. leží Aksajská stanice, která vznikla v XVIII. stol. a pro svou výhodnou polohu brzy se rozšířila, tak že nyní čítá již 5600 obyv. Aksajská stanice jest hlavním přepravním místem přes Don na cestě na Kavkáz. Znamenitý obchod s rybami, železem, dřívím a žitem. Téměř splývají s ní kozácké stanice Srětenská a Alexandrovská, založené stejnou dobou jako A., když azovský pluk jízdní z Rostova přidělen byl k vojsku donskému a usazen ve stanici zvané tak ku poctě novorozeného cara Alexandra I. Pavloviče.
3) A., selo v gub. astrachanské na záp. od új. m. Černého Jara, na řece Jesaulském A-i, vtékajícím do Donu, téměř na hranici území donských kozáků. Čítá asi 3000 obyv. živících se většinou orbou a chovem dobytka, ale i obchodem, který se zmohl založením stanic na území Kalmykův, táhnoucím se od A-e na jih.