Ottův slovník naučný/Akrokeraunia
Ottův slovník naučný | ||
Akrochordon | Akrokeraunia | Akrokinesia |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Akrokeraunia |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 646. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Akrokeraunia (Ἀκροκεραύνια): Vápencový hřbet horský v severozápadním Épeiru, 2045 m vysoký, vybíhá v úzký poloostrov, který pak příkrým mysem Glóssa (řec.) neb Linguetta (ital.) zvaným končí. Výběžek tento i s pevninou obkličuje záliv Avlonský. Ve starém věku byl mys pro časté bouře, plavbě nebezpečné, v pověsti neblahé. Nyní sluje Čika. – 2) A. nazývána ve starém věku východní čásť horstva kavkázského, ale jméno to nebylo dosti určitě vymezeno, tak že zhusta i na celý Kavkáz vztahováno.