Ottův slovník naučný/Akim

Ottův slovník naučný
Akilisene	Akim	Akim-bek

Údaje o textu
Titulek:	Akim
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 625–626. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Akim, africká krajina na Zlatém pobřeží v Horní Guinei. Ohraničena jest na severu říší ašantskou, na záp. horním tokem řeky Busum Prah, na jihu krajinou Asin a na východě řekou Sekúmem. Povrch její jest pahorkovitý a půda pokládá se za nejúrodnější na Zlatém pobřeží. Podnebí domorodcům hrubě neškodí, ale pro Evropany jest záhubným, jako vůbec podnebí v krajinách rovníkových. Bohatá zvířena a květena poskytují obyvatelstvu hojné výživy. Obyvatelé jsou černoši s okolními kmeny příbuzní, žijí v mnohoženství a podlé počtu žen měří se bohatství mužovo, neboť musí za ženu zaplatiti, ale věna s ní nedostává. Zvláštní jest jejich právo dědické: jmění nepřechází s otce na syna, nýbrž na syna buď bratrova neb sestřina. Akimové jsou pohané, ale věří v jedinou, nejvyšší bytost. V XVIII. století podlehli Akimové výbojným Ašantům a musili jim odváděti poplatek. Veškerá pozdější povstání byla od Ašantů vítězně potlačena. Teprve roku 1874 prohlásili Angličané po vítězné válce s Ašanty spojence své Fanty, Asiny, Akimy a j. za svobodné a přijali je pod svůj protektorát. Ale již roku 1875 byl protektorát zrušen a území A. připojeno bezprostředně ke kolonii anglické.