Ottův slovník naučný/Akceptace
| Ottův slovník naučný | ||
| Akcept čestný | Akceptace | Akceptant |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Akceptace |
| Autor: | František Kropsbauer |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 614. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Akceptace |
|
Akceptace (z lat.), přijetí, projev vůle, kterým se prohlašujeme jistivě o návrhu k uzavření smlouvy. A. může nastati výslovně nebo mlčky činy takovými, z kterých na ni souditi lze (činy konkludentními), může se státi mezi přítomnými neb nepřítomnými smluvci. A. jest závěrkem smlouvání, jehož pravidelným počátkem jest nabídka (offerta). V příčině otázky, jak dlouho nabízející v slovu státi musí, a o theorii akceptační viz Offerta. Kr.