Akademický čtenářský spolek: 1) v Praze, střediště českoslovanského studentstva vysokých škol, založen byl na počátku list. 1848. Původně jakožto řečnický a čtenářský spolek měl za účel: vzdělání vědecké vůbec a řečnické a politické zvláště, k čemuž dopomáhati mělo: odbírání časopisů, knihovna, přednášky o předmětech vědeckého obsahu vůbec a státního zvláště, disputace a řeči v obou zemských jazycích. Cleny spolku mohli býti bez rozdílu národnosti studenti na vysokých školách, kandidáti, doktoři a professorové. R. 1853 musil po nařízení místodržitelském obmeziti se na pouhý čtenářský spolek a členy jeho mohli příště býti jen posluchači na universitě a technice, kteří vystudovali a byli členy spolku, ještě 3 léta po skončených studiích; professoři, úředníci atd. nesměli zůstati ve spolku ani jako řádní, ani jako zakládající členové. Ryze českoslovanským spolkem prohlásil se r. 1860 ustanoviv, aby vše jednání konalo se česky. I zastupuje čestně studentstvo v životě společenském a národním. V létech 1857–1865 pořádal s vlasteneckou tendencí skvělé koncerty, potom ochotnická představení divadelní a od r. 1870 oblíbené plesy; r. 1852 chtěl vydávati vlastní časopis a r. 1857 almanach, avšak tehdy bylo mu to zakázáno. Později vydal r. 1869 na památku svého dvacetiletého trvání »Almanach českého studentstva« red. Svat. Čecha, Serváce B. Hellera a Ot. Hostinského a »Stručný dějepis akad. čten. spolku« od Fr. A. Slavíka, od r. 1870–71 počínaje »Kalendář českého studentstva«, r. 1874 »Almanach«, »Dějiny českého studentstva« a »Upomínku na oslavu 25letého trvání svého«, roku 1878 »Řeč dra. J. Durdíka o slavnosti Karla IV.« a výroční zprávy své počínaje od r. 1865. Horlivě účastní se podniků vlasteneckých a přispívá k všeobecnému i vědeckému vzdělání svých členů knihovnou obsahující přes 15.450 děl ve 21.780 svazcích, časopisy (přes 200), z nichž 152 české a 23 jinoslovanské, sbírkami přírodnickými a j., nemajetné pak studující podporuje, obstarávaje jim kondice, místa vychovatelská a p. Největšího rozvoje dospěl v létech sedmdesátých, maje od r. 1869 stále přes tisíc členů činných, studujících. (Pojednáno jest o něm mimo jmenované dějiny, upomínku a výroční zprávy: v Osvětě IV. č. 7. od S. B. Hellera, v Akademických listech 1878–79 č. 17. a násl. od Ot. Materny.) – 2) »Zora«, spolek techniků v Brně, založ. r. 1866 jakožto pěvecký, potom r. 1868 jako vědecký a čtenářský, mající za účel: vzbuzovati lásku k vlasti a přispívati přednáškami, poučnými rozpravami, písemními pracemi, čtením knih a časopisů k vědeckému vzdělání svých členův a pěstováním zpěvu a společné ušlechtilé zábavy připraviti jim utěšenou a veselou mysl. R. 1870 změnil jméno a stanovy podlé akadem. čten. spolku v Praze a mívá okolo 30 členů činných a přes 100 zakládajících a přispívajících. – 3) Český akademický spolek ve Vídni povstal r. 1868 splynutím dvou českoslovanských jednot studentských, »Vltavy« a »Slavie«, a když časem nejen čeští, nýbrž i jinoslovanští akademikové k němu se přihlašovali, nazván jest »Akademický spolek ve Vídni«. Usiloval o to, aby utvořil se »Všeslovanský spolek akademický«; ale vyjednávání s jinoslov. spolky bylo marné, a zůstalo se jen u přátelské vzájemnosti mezi týmiž spolky. Přispívá ve Vídni k utužení národnosti mezi tamními Čechy, a mnozí členové přednášejí v »Komenském«, spolku pro české školy ve Vídni, a účastní se vlasteneckých podnikův. Mívá 100 až 200 výkonných členů studujících. Tištěné zprávy o činnosti své podává spolek od roku 1874; jiné jsou v »Akademických listech«, vydávaných roku 1878 ve Vídni, potom v Praze. F. A. S.
PD old 70