Ottův slovník naučný/Ajchunský traktát

Ottův slovník naučný
Ajchler	Ajchunský traktát	Ajka

Údaje o textu
Titulek:	Ajchunský traktát
Autor:	Vavřinec Josef Dušek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 562. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Ajchunský traktát, smlouva učiněná mezi Ruskem a Čínou (Kytajem) r. 1858 na upravení hranic kytajskoruských na řece Amuru. Ačkoli již r. 1850 byli Rusové skutečnými pány levého poříčí a ústí Amura, protahovalo se velmi dlouho vyjednávání, aby to bylo uznáno od císaře čínského. Když však r. 1851 povstání v říši čínské vypuklé stále povážlivější a hrozivější bralo na se tvářnost, r. 1856 k tomu přistoupila válka s Anglií a Francií, nezbývalo císaři Hienfongovi, než poddati se žádostem mocností. S Ruskem zavřena smlouva v Ajchuně, obsahující tyto články: 1. Levý břeh ř. Amura, počínaje od vtoku ř. Artuně až k ústí Amura, postoupen jest k panství ruskému. Města i území od ř. Usuře k moři až do konečného upravení hranic obou říší ostavena jsou zatím ve společné vládě. Plavba po řece Amuru, Usuři a Sungaři volna toliko ruským a čínským lodím. Mandžuské obyvatelstvo na levém poříčí Amura ponecháno jest ve svých sídlech. – 2. Společný obchod pobřežní dovoluje se obyvatelům obou říší. Hlavní zásluhu o zavření této smlouvy měl generální guvernér Sibiře Nikolaj Nikolajevič Muravjev, začež dostalo se mu titulu »hraběte Amurského«. Smlouva tato měla Rusku zjednati pohodlný přístup k Velkému okeanu a pojistiti nejdůležitější vodní dráhu pro obchod japanský (obch. sml. 1856) a americký. Avšak sotva odplulo loďstvo nepřátelské, pojal císař čínský předešlou nechuť k Evropanům, nechtěl potvrditi žádné z uzavřených smluv, ba chystal se ku brannému odporu. Proto vypukla r. 1860 znova válka, v níž však Rusko nemělo činného účastenství. Po úplné porážce čínského vojska princ Kong uzavřel mír v Pekingu, při čemž i Rusko dosáhlo nové smlouvy, do níž úplně pojat a. t. (14. listop. 1860). Dšk.