Ottův slovník naučný/Aján
| Ottův slovník naučný | ||
| Ajan | Aján | Ajan Ufa |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Aján |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 561. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
Aján, v tur. administraci název 2–3 občanů volených od lidu, aby byli rádci pašovými v místních záležitostech, a potvrzovaných Vysokou Portou. V některých městech albánských, nyní černohorských (na př. v Podgorici, Ulčinu č. Dulcignu a v Baru) byli a-ové dědični a brali důchody z krajin jim svěřených (ajánlyků). Mohli by působiti blahodárně pro zájmy lidu, ale obyčejně podporují paše proti těm, kdož je zvolili.