Ottův slovník naučný/Airy

Ottův slovník naučný
Airolo	Airy	Ais

Údaje o textu
Titulek:	Airy
Autor:	Gustav Gruss
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 548–549. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Airy [éry] George Biddel, znamenitý hvězdář anglický, * 27. čna 1801 v Alnwicku v Northumberlandě; stal se r. 1828 prof. a ředitelem hvězdárny v Cambridgi; od r. 1836 do polovice r. 1881 jakožto Pondův nástupce ředitelem hvězdárny v Greenwichi. Za pobytu v Cambridgi vydal katalog Stephena Groombridge, obsahující posice 4000 hvězd cirkumpolárních; již dříve (1826) vydal v Cambridgi proslulé Mathematical Tracts on the Lunar and Planetary Theories, jež se dočkaly četných, rozmnožených vydání. O témž předmětu napsal řadu znamenitých pojednání, hlavně zkoumal vzájemné působení země a Venuše, sekulární nerovnost měsíce, theorii poruchů. Na základě vlastního pohybu 1176 hvězd Mainem ustanoveného vydal nové výzkumy o vlastním pohybu slunce. Spracoval četná zatmění slunce ze starověku, vypočetl nejstarší zatměni v Číně za Ta-ju před více než 4000 léty pozorované, vypočetl dle tabulek Hansenových (měsíce) úplná zatmění slunce Thaléta, zatmění v Larisse a Agathoklea a shledal, že seshodují se skutečnými úkazy. R. 1842 7. čna pozoroval úplné zatmění slunce v Pavii, kdež protuberance slunce k zubům pily porovnával. R. 1860 18, čce pozoroval ve Španělsku a později důkladně spracoval úplné zatmění slunce. A. byl první, jenž poznal, že protuberance patří slunci a že jsou fysického a ne optického druhu. Důležité jest pojednání jeho, o místech 5 větších planet, jež na staroegyptských tabulích byla nalezena, o určení vlivu lokální přitažlivosti na měření stupňové. Z distancí čtvrtého trabantu Jupiterova od planety určil massu Jupiterova systému na 1/1046,77 (r. 1837), pozoroval a popsal velikou vlasatici r. 1858 (Donatiovu) a velikou vlasatici r. 1860; zkoumal pruh meteorů 13. list. 1866 a vynašel zvláštní mikrometr dvojných obrazů. Z pozorování tmavých skvrn na povrchu Jupiterově pozorovaných odvodil dobu rotace Jupiterovy; za příčinou zkoušení konstanty aberrační sestavil zvláštní teleskop vodou naplněný a řadou pokusů pomocí pozorování doby kyvadla astr. v dolech na Harton Colliery ve Walesu ustanovil hutnost země (6,56). Vydal Greenwich twelve year catalog 1849 a později ještě několik jiných katalogů hvězdných. Důkladné pojednání jest též On the preparatory arrangements which will be necessary for efficient observation of the transits of Venus in the year 1874 and 1882 (Monthly Notices sv. 29.). Vedlé četných jiných důležitých pojednání sluší ještě uvésti znamenitá díla: On the undulatory theory of optics (Lond. 1842); On the algebraical and numerical theory of errors of observations and the combination of observations (1861). V nejnovější době poutá pozornost astronomů: Airy numerical lunar theory (London, 1886). Vedlé astronomie má A. i v oboru meteorologie a hlavně v oboru zemského magnetismu velmi cenné práce (A treatise on magnetism a j.). Gs.