Ottův slovník naučný/Air (geografie)
| Ottův slovník naučný | ||
| Air | Air (geografie) | Aira |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Air |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 547. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
Air, Ahir čili Azben, rozsáhlá hornatá země v jižní Sahaře, na sev. ohraničená Azbenským pohořím (1530 m, na jih šírou, pustou vysočinou asi 600 m vysokou, mezi 16° 17' až 20° 15' s. š. a 6° 75' až 9° 30' v. d.; má rozlohu asi 55.000 km2. Zemi tu, jíž horské skupiny a jednotlivé žulové výšiny svými podivnými, pitvornými tvary dodávají zvláštního rázu, poprvé důkladněji vylíčil Barth a nazval ji »Švýcarskem pouště«. Nejvýše pne se skupina severní Gondži (1650 m), pak Dogem (1600 m), hory Timgeské (1550 m), Bagsenské (1350 m) a Egelálské. Údolí airská, v nichž šíří se lesy mimosové, jsou velmi krásná a úrodná (zvláště tigedské a tintellustské), ale dosud nedostatečně vzdělaná; ačkoliv země povahou svou patří k Súdánu, přece podnebí zdejší jest poměrně mírné a zdravé. Daří se zde všeliké ovoce tropické, zvláště veliké fíky a datle, kteréžto vegetaci prospívají náramné lijáky v měsících září a říjnu. Přece však výtěžek půdy nestačí spotřebě četného obyvatelstva (na 60.000 duší) a hojně potravin dováží se do země z jihu a východu. Země oživena jest pštrosy, gazelami, div. kozami, žirafami (zde jest jejich nejsevernější hranice), divokými kanci a opicemi, z ptáků pak přečetnými holuby; avšak i dravá zvěř, zejména lvi (nejpěknější v Africe) a šakalové, není zde vzácna. Tuárické obyvatelstvo, vzdělání velmi chatrného a náboženství muhammedánského, dělí se ve dva velké kmeny: Kelovy (kel »lid usedlý« v údolí Ovi), jenž se v XVIII. stol. sem přistěhoval a sev. čásť země zaujal, a Kilgry, oba pak skládají se z množství menších větví, z nichž vynikají Irolangové tím, že z nich pocházejí všichni sultánové (amanokalové) airští, vládnoucí válečnou silou 10.000 bojovníků pěších a jízdných. Obyvatelé A-u živí se chovem dobytka, pěstováním plodin zemských (zvláště guzubu, jakéhosi druhu prosa, zeleniny) a obchodem na výměnu, neboť kovových peněz nemají. Hlavním městem země a sídlem sultánovým jest Agades (v. t.) v jižní části říše, kdežto důležitější Tin-tellust, od tohoto 190 km ssv., jest hlavním střediskem části severní.