Ottův slovník naučný/Aiolové
Ottův slovník naučný | ||
Aiolova věž | Aiolové | Aiolovy ostrovy |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Aiolové |
Autor: | Justin Václav Prášek |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 546. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Aiólové |
Aiolové, jeden ze tří velikých kmenů, z nichž skládal se kdysi národ řecký. Dle pověstí pozdějších byl předkem jeho Hellénův syn Aiolos (ἱππιοχάρμης u Hésioda), od jehož synů různé části kmene původ svůj odvozovaly. Pověst sama nazývá Aiola ze synů Hellénových nejstarším, což shoduje se úplně se známými vlastnostmi kmene, který nejlépe zachoval původní způsoby starořecké, v bohoctě, řeči i způsobech společenských. V dobách hérojských zabírali celou Thessalii, celou Helladu mimo Attiku a Akarnanii a střed i západ Peloponnésu. Stěhování Dórů způsobilo změnu v sídlech jejich, tak že v Peloponnésu aiolskými zůstaly toliko Arkadie a Elis, v Helladě Aitólie, Lokrové, Fókis a větší čásť Boiótie. Také Thessaly a obyvatele ostrovů Nisyra, Karpatha, Kóa a Kasa sluší k A-ům počítati. Z ostrovů aiolských nejznamenitější byly Lesbos a Sérifos. Uprchlíci z Peloponnésu a Thessalie osadili Aiolis v Malé Asii. Pšk.