Ottův slovník naučný/Ainmiller

Údaje o textu
Titulek: Ainmiller
Autor: Jiří Stanislav Guth-Jarkovský
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 542–543. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Ainmiller Max Emmanuel, malíř na sklo a přednosta král. ústavu pro malbu na sklo v Mnichově, * 14.  ún. 1807 tamže. Jakožto dvanáctiletý chlapec vstoupil do mnichovské akademie a studoval tam vedením professora F. Gärtnera stavitelství a ornamentiku. Když Gärtner stal se ředitelem nymphenburské továrny na porculán, A. zaměstnán byl tamže jako dekoratér. Se zvláštní zálibou však pěstoval malbu na skle, kteréž odvětví uměleckého průmyslu skoro sám přivedl na stupeň nynější dokonalosti, neboť za S. Franka (který prvý pokoušel se o jeho obnovení a vynalezl způsob barviti sklo pálením) bylo technicky ještě nedokonalé. A. podstatně zlepšil techniku malby na skle tím, že barvil massu samu a obě strany skla, nikoli jen stranu jednu, jak dělo se dosud, čímž nabyl až 120 různých barevných odstínů. Také kabinetní malbu na sklo znova začal pěstovati maluje s Wehrstorferem obrazy na jediné tabuli. Když r. 1828 v Mnichově byl zřízen ústav pro malbu na sklo vedením Hessovým, byl A. jmenován inspektorem ústavu, z něhož vyšla řada krásných děl buď jeho vedením nebo přímo jeho prací. Roku 1844 stal se A. ředitelem a r. 1851 ústav od státu sám převzal. Na zakázku kr. Ludvíka I. zhotoveno bylo v témž ústavě devět oken dómu řezenského, jejichž ornamenty A. maloval sám rovněž jako ornamenty devatenácti oken chrámu Mariahilfského na mnichovském předměstí Au. K nejlepším pracím A-ovým náležejí okna dómu v Kolíně n. R., 6 oken univers. chrámu v Cambridgi (s výjevy ze života Ježíšova dle kartonů Schraudolphových), několik oken kostela sv. Pavla v Londýně a kathedr. chrámu v Glasgowě. Okno náschodí Vatikánu s obrazy sv. Petra a Pavla objednal král Maxmilián u A-a pro papeže Pia IX. Harmonického, jemného a zároveň ohnivého koloritu středov. maleb na sklo novými pokusy A-ovými sice nebylo dosaženo, než přes to práce mnichovského ústavu vůbec a A-ovy zvláště počítati dlužno k nejlepším toho druhu. Okrasy (skoro vždy práce A-ovy) jsou vesměs případny a architektonicky. přizpůsobeny, za to figurální části (obyčejně práce jiných mistrů) ne vždy jsou zdařilé: jsou akademicky jednotvárné, jako vůbec moderní malířství kostelní. – Jak malíř vyniká Ainmiller obrazy představujícími vniterné části kostelů, najmě gotických, jež svědčí o jeho důkladné znalosti stavitelství. V nové mnichovské pinakotéce jsou dva větší jeho obrazy (partie z westminsterského chrámu v Londýně); zmínky zasluhují ještě obrazy norimberského chrámu sv. Vavřince, sv. Stěpána ve Vídni, ulmského a řezenského dómu. A. † 8. pros. 1870 v Mnichově. Gh.