Ain [én], řeka ve vých. Francii, dříve Amnis, Idanus zvaná, vzniká v Jurském pohoří 4 km sev.-vých. od Nozeroye, protéká silným spádem mezi příkrými břehy departementy jurský a ainský, u kláštera vaucluseského stává se splavnou a vtéká do Rhônu u Authonu, 30 km nad Lyonem, vykonavši dráhu 170 km, z nichž 87 km jest splavných. Z četných jejích vodopádů srázný práh siezský, 16 m vys. a 132 m šir., jest nejznamenitější a nemá rovna po vší záp. Evropě. Hlavní přítoky: v pravo Valouse a Surand, v levo Bienne, Oignon a Albarine. – Dle této řeky nazván a-ský departement franc. v jihozápadním Burgundu, hraničící na vých. se Švýcarskem (kant. ženevský a vauxský) a departementy hornosavojským a savojským, oddělen jsa od nich ř. Rhônem, jež také jest jižní jeho hranicí oproti dep. isèrskému; na záp. straně Saôna odlučuje jej od dep. rhônského a saône-et-loireského, kterýžto departement s jurským též na severu s ním hraničí. Maje rozlohu 5798 km2 jest řekou Ainou od sev. k jihu rozdělen ve dvě téměř stejné půle, z nichž východní jest hornatá (jihozáp. odnoží Jury zvýší 1500–2000 m), lesnatá a lučinatá s úrodnými rovinami a údolími, kdežto záp. čásť, staré krajiny Bresse a Pays des Dombes, jest vlnitá a jílovitá vysočina (asi 300 m n. m.), plná bažin, jejichž výpary v obyvatelstvu způsobují zhoubné zimnice; zejména v Pays des Dombes jest přes 1000 rybníků, z části též uměle založených, velmi rybnatých, jež každý třetí rok se vysušují a zasívají pšenicí a ovsem. Ještě prý ve XIV. stol. byl tento kraj hojně obydlen a vzdělán, avšak válkami občanskými a stěhováním obyvatelstva valně ubylo a rybníky a bažiny počaly se šířiti. I řek má a-ský dep. nadbytek; kromě hlavních: Rhônu, Saôny a Ainu jsou zde ještě tyto větší řeky: Seille, Reyssouze, Veyle, Chalaronne, Valserine a Séran. Značnější jezera jsou u Nantue a Silanu. Podnebí jest vzhledem k stupňům šířky těchto krajin dosti studené a velmi vlhké. V a-ském dep. nalézá se železná ruda, hnědé uhlí, znamenité stavební hmoty, asfalt a nejlepší lithografické kameny, zejména z lomů villeloiských. Departement rozdělen jest na 5 arrondissementů (bourgský, belleyský, gexský, nantuaský a trevouxský) a 36 kantonů a má 452 obce. Hlavním městem jest Bourg, sídlem diécése jest Belley, opevněná místa Pierre-Châtel a Fort d'Ecluse, stálé tábory u Sathonaye a Valbonny. Hlavním pramenem výživy obyvatelstva, jehož r. 1886 bylo 364.408 duší (cizinců 4744), jest polní hospodářství (obilí, cukrovka, konopí), též zahradnictví, vinařství a chov dobytka; tento hl. ve vých. hornaté části departementu. Chvalně pověstná jest drůbež bresseská, víno seysselské, sýr bugeyský a merinský dobytek nazský (u Gexu). Průmysl značně rozkvétá, zejména hojně se pěstuje hedvábnictví, předení vlny a bavlny, koželužství a jirchářství, papírnictví, sklářství, hrnčířství a voskářství (svíce zvané »celestes«, nebeské). Čilý obchod podporován jednak četnými splavnými řekami, jednak několika tratěmi železničnými (hlavní čára lyonskoženevská s mnohými odbočkami), jejichž uzly nalézají se ve vých. polovici v Ambérieu, v západní v Bourgu.
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Ain (departement)