Ottův slovník naučný/Aimakové

Údaje o textu
Titulek: Aimakové
Autor: Otakar Feistmantel
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 537. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Aimakové, kmen v Afgánistáně, obývající pospolně s kmenem Hazárů hornaté části mezi Kábulem a Herátem, jižně od pohoří Sijáh-Kúh a Kúhi-Baba. Dle některých (Muhamad Hyat Khan 1874, p. 303. a Reclus, Geogr. Univ. Vol. IX. Asie Ant. 1884 p. 82., 84.) jsou oba původu mongolského a dělí se jen náboženskými různostmi od času obrácení na islám: A. jsou totiž sunité, kdežto Hazárové jsou šiité. Dle jiných (Vambéry: Sketches of C. Asia 1868, p. 324.; Hunter: Imp. Gaz. I., p. 44., 1885) jsou A. původu íránského a mluví persky, kdežto Hazárové, ačkoliv také persky mluví, jsou prý původu mongolského. Tolik jest jisto, že bydlí od sebe dosti odděleně: A. na jih a jihozápad od Hazárů, u 33° s. š. a mezi 62° a 67° v. d. Čítají dle různých udajů 300.000 až 400.000 duší. Jméno Aimak jest tibetské a znamená tolik co »oddělení kmene«. Nazývají je také Čarimágh, t. j. »čtyři kmenové«, což naznačuje původní jejich rozdělení na Taimany, Hazáry, Zory a Baimury (Muhamad Hyat Khan), kdežto Vambéry jmenuje: Timury, Teimeny, Firózkóhy a Džamšídy. Každý rod kmene má svého pohlavára, chána nebo bega, jemuž jsou podřízeni a odvádějí poplatky. Jinak jsou A. nevzdělaní, domýšliví a ukrutní, hlavně v boji. Zbraně jejich jsou puška s křesadlem, perský meč, nůž a pistol. Hlavní rozepře mají s Turkmeny. Vedou z velké části život kočovný stěhujíce se se svými stády s hor do plání a naopak; žijí ve stanech, chovají ovce, velbloudy a koně. Oblek jejich podobá se perskému. (Muhamad Hyat Khan: Hayat-i-Afghán 1874; Vambéry: Sketches of C. Asia 1868; Reclus: Geogr. génér. Vol. IX. Asie ant. 1884). Fl.