Ottův slovník naučný/Aidós
| Ottův slovník naučný | ||
| Aidos | Aidós | Aï douloureux |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Aidós |
| Autor: | Albert Dohnal |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 522. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Aidós (Αἰδώς), řec. = cudnost, též bohyně cudnosti. Za věku železného opustila prý spolu s Nemesí zemi a zaletěla, bílým oděna rouchem, k bohům na Olymp, kdež (dle Sofoklea) zasedá na stolici vedle nejvyššího boha Leva. Pénelopé, starověký to vzor cudné ženy, náležela dle pověsti k nejhorlivějším její ctitelkám. A., jež byla prý také kojnou bohyně Athény, měla na athénské akropoli oltář svůj a prastarou prý sochu na blízku města Sparty. Dnl.