Ottův slovník naučný/Ahváz
Ottův slovník naučný | ||
Ahuró Mazdáo | Ahváz | Ach. |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Ahváz |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 494. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Ahváz, osamělé městečko uprostřed pustiny v perském Chúzistáně, 75 km jižně od Šusteru na lev. břehu Kárúnu, jenž zde jest velmi hluboký a 300 m široký. Nynější A. má asi 1600 obyv. a zaujímá jen nepatrnou čásť rozlohy starého města, někdy skvělého sídelního města krále parthského Artabana IV. († 226 po Kr.), jež rozkládalo se podél řeky 15–18 km zdélí, jak dosud svědčí množství ssutinových pahorků, v nichž však nalezeny pouze nápisy kufické a arabské, tedy asi z doby prvních kalífů. Mezi zbylými starými památkami vynikají zvláště zříceniny mostu, paláce, vodních mlýnů a pozůstatky obrovské hráze kamenné, zřízené k zavodňování okolí. Zde r. 242 Máni č. Manes vystoupil s novou svojí věroukou a později až do V. stol. byl A. sídlem biskupských nestoriánů. Za vlády arabské byl ještě velikým městem obchodním, zejména střediskem obchodu cukerního pro veškeru záp. Asii, avšak již v X. stol. po násilném dobytí vzbouřeného města počal se jeho úpadek. – Jménem A. = Húzové, Chúzové) naznačují Arabové též Chúzistán vůbec.