Ottův slovník naučný/Ahlwardt
Ottův slovník naučný | ||
Ahlström | Ahlwardt | Ahm |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Ahlwardt |
Autor: | Hynek Vysoký, Rudolf Dvořák |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 486–487. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Ahlström: 1) Peter, theolog a filosof něm. (1710–1791). Byl dlouhá léta professorem filosofie na universitě v Greifswaldě. Hlavní váha spočívala v jeho vyučování a v šíření svobodomyslných názorů. Ze spisů, které zřídka zasahují hlouběji, jmenujeme Brontotheologie (1745) a Liber s vindicta.
2) A. Christian Wilhelm (* 1760 – † 1830), professor na universitě v Greifswaldě. Podal příspěvky kritické k Theokritovi (1792), řadu příspěvků ke kritice a exegesi řeckých básníků (3 sešity, 1798–1801), v nichž popíral, že by v básních Pindarových mohlo býti slovo na konci verše zlomeno, z čehož vznikl mezi ním, Boeckhem a Vossem spor o prioritu. Mimo to vydal Pindara (1820) uživ k němu, jak tvrdil, excerptů z neapolských rukopisův, o nichž však Freese dokázal, že jich vůbec není. Přeložil též do němčiny Kallimacha, Catullovu báseň Attis a Ossiana. Vý.
3) A. Theodor Wilhelm, syn předešl., * 1828 v Greifswaldě. Studoval východní jazyky v Greifswaldě a Gotinkách a konal rukopisná studia v Gothě, Paříži a Berlíně. R. 1861 stal se professorem jaz. vých. na univ. greifswaldské, odkud v posledních létech za pracemi vědeckými se přesídlil do Berlína. A. jest z nejlepších znalcův arabštiny a snad nejlepší znatel poesie arabské, hlavně staré. Poesii arabské náleží i největší čásť jeho činnosti učitelské i spisovatelské. Sepsal: Über Poesie und Poetik der Araber (Gotha 1856); Kaside Chalef-el-Ahmar (Greifsw. 1859); El-fachri, Geschichte der islamitischen Reiche vom Anfang bis zum Ende des Kallfats (Gotha 1860); Divan des Abu-Novas, díl 1. Weinlieder (Greifsw. 1861); The Divans of the six ancient Arabic poets (Lond. 1870) a dodatkem k nim Bemerkungen über die Echtheit der alten arabischen Gedichte (Greifsw. 1872); Verzeichniss arabischer Handschriften der königl. Bibliothek zu Berlin aus den Gebieten der Poesie, schönen Litteratur, Litteraturgeschichte und Biographie (t. 1871); Anonyme arab. Chronik (t. 1883). Plodem 20letého studia arab. rukopisů knihovny berlínské jest velký katalog rukopisů knihovny berlínské, jehož díl 1. vyšel r. 1888. Materiálu, který se mu při dlouhém studiu rukopisném naskytl, hodlá A. použíti ku spracování dějin arabské literatury. V rukopise má i jiné práce poesie arabské se týkající (díván abú-Novásův, malou Hamásu Buchturíovu aj.). Všecky práce A-ovy vynikají důkladnou znalostí filologickou a neobyčejným důmyslem kritickým. Dk.